Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Objevy novin Jerevan.

O Vracovu a jeho pikantnostech..

3. října 2017 v 18:56 | Přemysl Čech
Přátelé, před časem jsem tu psal o krásných vracovských normálnostech a tentokrát se zase mé noviny Jerevan zaměřily na jeho jedinečné a pikantní zajimavosti.. Tak že dnes to bude komentované zpravodajství obrázků, protože takový už pravda bulvár je..


A začněme od radnice. Tu věž, co vidíte, to není veřejná rozhledna, jak by na první pohled vypadalo. Je to něco, jako kapitánský můstek starosty, který odtud může s velkým přehledem řídit vesnici a že ten přehled má svědčí i to, že tato vesnice nemá žádné viditelné slabiny a naopak hodně zajímavostí pro turisty, a to hlavně pro ty, co mají pocit, že už všechno viděli..



Tak třeba mnoho obcí má obchod se smíšeným zbožím, ale tady mají MIXLAND, bo vesnice má družbu z Legolandem.. Drogerie tu propaguje Kalouskovu stranu a tescoma tesco..



Přátelé a tady v tom SECOND HAND domu mají tak levné oděvy, že jsou vykoupené dřív, než je dovezou..



A zde, v tom domku s nebem pod oknem i nad ním, mají prodej náhradních dílů pro auta, která se ukrývají v plevelu před zraky chtivých zlodějů.. Proto je to také jeden z mála autobazarů, který nebyl vykraden..



A pokud se týká obchodů, tak ještě jeden, který mě fakt nejvíce zaujal. Je to na zápis do knihy rekordů, protože je to nejdelší prodejna textilu na vesnici, jakou jsem kdy viděl..



Ono to díky zkreslené perspetivě tak nevypadá, ale dojít na konec obchodu je docela dlouhá procházka a tak, krom turistické sezony, je velmi často prázdný, protože místní muži tam nechtějí své manželky už pouštět, neboť odtud došly často tak pozdě, že oni už umírali od hladu..



Aj služby občanům jsou taty na široké a vysoké úrovni.. Většina masérek má tak úzké dveře, že zdravě kyprá žema má práci se k masérce vůbec prodrat.. Tady projde snad každá, už jen proto, že šířka a výška odpovídá všem protidiskrilminačním euronormám..



U veřejného WC mají parkoviště, aby řidiči nebyli o proti chodcům ve svých náhlých potřebách diskriminováni..



Asi nikde v Česku nenaleznete restaraci Suez..



A to ještě hned vedle Suezského kanálu.. Pravda vyschl, ale ruku na srdce, co v této zemi všechno nevysychá??



Přátelé v této střediskové obci se nachází i tajný ústav pro genetickou manipulaci, který hlídají rytíři..Je jich tu přesně 290, jako těch v Blaníku. Že by náhoda?.



Jeden hlídá u laboratoře, kde pracuje dosud veřejnosti neznámý vědec profesor Cimrman..



Podařilo se mu třeba genetickou modifikací zkřížit okraný keř trubače s fazolí.. Konečně není jen krásný, ale i užitečný..



Povedená jsou i jablka plodící ve shlucích a tak sběrač má snadnější práci..



A tyto jablíčka jsou zase vhodné pro borůvkáře, aby jejich česací hřebeny byly déle využité..



Přátelé a konečně se dostávám k tomu, na co jste asi nejvíce čekali.. Ke sklepnímu hospodářství.. Prosím vás, až tam budete, neberte tuto značku na lehkou váhu.. A pozor, místní vinaři dávají šoférům fouknout do balonku a jak nemají aspoň půl promile, tak si musí zakoupit a vypít flašu vína.. A to víno vás može přijít draho..



Na večer mají pro vás připravený baby a na ráno mapu, aby jste zjistili, kde vlastně jste..



A nebojte se, že tam nebudete mít kam jít na záchod.. Ty úzké dveře jsou pro turisty z Moravy, bo ti jsou ještě při dvou promilech střízliví a trefí se do normálních úzkých dveří. Ty široké mají pro pijáky amatery z Čech, aby mohli jít i po půl promile na záchod taky..



Také pro ty zápaďáky, co se po první láhvi střískají, pohodlný gauč, aby si u ohně při opékání špekáčků nehráli na Husa..



Na závěr ještě dvě drobnosti, co trochu kazí dojem.. Tou první je, že ve Vracově nemají pořádný zámek, na tož hrad, tak alespoň se snaží někteří kolem svých dílen a garáží vytvořit dojem zámecké zahrady se zámeckým plotem..



Také v obci zrovna nežije žádný umělec tvořící ze dřeva a tak plastiku u jezera museli zadat bobrovi.. Ale mně se nahodou velice líbila, no kde jinde tak šikovného a umělecky nadaného bobra mají?

A to už je přátele absolutně fšecko, tak zase někdy příště s pravdivými novinami Jerevan..

O procházce v městě koulí..

28. září 2017 v 19:14 | Přemysl Čech
Přátelé, dnes jsem se asi vydal na jih a našel jsem město koulí.. Bylo tam vedro, prostě "baby" léto.. A že tam těch bab bylo. Prý to prý souvisí nějak s těmi koulemi..
Ale musím začít od začátku. Když jsem tam přijel, tak málem se mnou šlehlo to vedro.. Musel jsem se chvíli aklimatizovat pod palmami..


Když jsem se srovnal s teplotou vyrazil jsem hledat ty koule a časem jsem zkonstatoval, že se nachází skoro všude..



Tak jsem si také na jednu sáhl, abych zjistil, co na tom jejich ošahávání ty holky mají.. A došel jsem k závěru, že příjemně chladí, tak asi proto..




Přátelé, v tomto městě je tak horko, že i sochy tu musí být nahé, aby se v obleční neroztekly a kor, když musí podpírat barák..




Blondýnky sledující třeba jižanskou kapelu jsou tu vysmáté bo tu nemusí platit městu žádný pobytový poplatek, naopak, když se zdrží dýl, tak jim hotel dává 20% slevu, protože svými vlasy odráží paprsky zpět do vesmíru a snižují tak teplotu. V EU parlamentu už se díky tomuto městu začíná formovat výzva - "Peroxidem vodíku proti globálnímu oteplení!"



A ta sleva je snad i za bílé oblečení a klobouky šviháků..



A opět cesta podél koulí, kam mě asi dovede..



Dovedla mě do míst, kde se lidé baví různými hrami.. Doma je totiž takové horko, že lidé třeba i ty šachy hrají raději venku za větru.. Proto jsou i figurky tak hubené, aby je fučení nepovalilo..



Hlavně děti tu musí dodržovat pravidelný pitný a ochlazovací režim v kašnách..



Milenci se objímáním v tomto městě vzájemě nezahřívají, ba naopak se ochlazují..



A pokud by začali nebezpečně hřát, koule jsou v dosahu..



Lavečky tu nejsou klimatizované, tak přes poledne na ně nikdo nesedá, aby se nepřehřáli mezi nohama.. I tak už je neplodnost příliš vysoká..



Od té doby, co EU zakázalo hrát nuda-tenis, tak kurty v teple zejí prázdnotou..



Pokud je tu socha oblečená, tak musí být umístěná do jezírka, aby se nepřehřála.. Jak teď říkám to slovo - nepřehřála, tak mě napadá, proč se tomuto městu, tak vyhýbá ten pochod PRIDE..

Ale to horko tu má i blahodárný účinek na nás tělnatější, protože zeštíhluje.. Proto tu potkáte i tolik lidí s dietní chybou.. I já tu asi nějaké to deko odhodil.. Vždyť!!




Vždyť u toho zeštíhlovacího podniku, co na tom horku vydělává, se do mě naprosto bezhlavě zamilovala krásná černoška..


Přátelé, doufám, že už víte o jaké to jde krásné koulovaté a hřejivé město.. Těm, co neví, tak ještě jedna nápověda, ale fakt už poslední.. A samo sebou také s těmi koulemi..


Tak snad už je jasno a mé noviny "Jerevan" se s vámi loučí svým pozdravem - "To už je fšecko a fšecko byla pravda..Úžasný

O velkém slaměném neštěstí..

19. září 2017 v 16:07 | Přemysl Čech
Stala se mu opravdu tragická věc a při tom to pro něho všechno začalo docela dobře..



Narodil se jako normální vesnický balík. Pravda, měl trochu přes váhu, ale co už.. A taky rychle rostl, tak že musel mít i větší židli, jak ostatní děti v jeho věku..


Sedělo se na ni dobře a hlávně mu na ní bylo teplo na zadku.. Ale ku podivu to na něm nezanechalo žádné následky a normálně se oženil s krásnou,tedy spíš krásně žárlivou ženou.. Občas mu dělala ze života kvůli jiným babám takové peklo, až mu hořela sláma u prdele..
Jednou však jeho žena musela odejet do Františkových lázní, aby se konečně zjistilo, kdo z nich dvou je neplodný, když nemají ještě po deseti létech ani jedno dítě..


Po dvou dnech samoty a hladu vstal ze své židličky a vydal se hledat nějaké vlidné děvče, které by mu navařilo..



Když spatřil slunečník věděl, že nemůže být daleko..



A když spatřil ji zatoužil být u ní blízko.. Měla rozkošnou hlavu, vzdušné tváře a úsměv přes celou hlavu.. Postavičku se zdála být okem slaměného vdovce ham, ham, daleko lepší, než u manželky, jak už to v těchto případech bývá.. Okamžitě ji sliboval slaměné z nebe a že ji bude hýčkat po těle, když ona bude na oplátku hýčkat jeho pocit sytosti..



Láskyplně ji houpal až skoro zapoměl na hlad..



Nosil ji kytičky a stále více zapomínal na ten hlad..



Tančil s ní v kačením jezeře a hlad už téměř necítil..



Zažíval prostě pocit docela jiné, mnohem krásnější, písničky.. Najednou zcela zapomněl na ten hlad i dobré teplé jídlo. Nakonec ona ta slaměná víla také o vaření neměla ani takovou páru, co se vznášela nad tím jezerem.. A tak ač byl hubený, tak hubnul dál..
Jednou však dostal zprávu od manželky, že už se vrací z úspěšné léčby..


Pokusil se narovnat a jít manželce naproti.. Ale jeho zesláblé tělo už ten nápor nevydrželo..



Zkroutilo se a zalézalo do země, jako slaměná žížala.. A to byl jeho smutný konec přátelé..



To jeho žena se vracela zvesela i s čápem.. Však za necelých devět měsíců se bude hodit. Chlap, ale nikde. Chvíli se po něm rozhlížela, ale pak si řekla proč se tím "mordovat", nakonec to byl jen takový vesnický balík a takových se po žních zase najde..



A také přátelé, že se jich dost našlo.. Pro sichr si jich nechala naložit víc, protože jedna nikdy neví, kdy jí chlap chytne láskou a shoří u jiné mrchy..Mrkající

A to je přátelé z té smutné slaměné pohádky už fšecko..Úžasný

O "Žít Brno"..

5. září 2017 v 17:44 | Přemysl Čech
Přátelé, kdo znáte písničku Ivana Mládka ve které se říká, že Brno je zlatá loď a nabádá - za děvčaty z Brna choď, tak věřte, že je to naprostá pravda a rada nad zlato.. A to i o té lodi, protože tam je všechno tak nějak zlaté.. My Brňáci totiž máme i zlaté srdce a někteří jdou tak daleko, že i zlatou žílu.. No a ti bývalí už i svatozář..
A pokud klasik Mládek říká, že za děvčaty máte chodit, myslí to bohužel hlavně prospěchářsky pro sebe, neboť po cestě pěšourem uvidíte tolik zajímavého, že i zapomenete za kterou, že to jdete, tedy pokud nezapomenete dokonce i proč jste vlastně do Brna došli.. Tak se vydejte se mnou na cestu za dívkou X, kterou kvůli Brnu nenajdeme.. A nebojte se vstoupit, tady se myslí na všechno..


Přátelé, Brňané jsou tak geniální, že z nepříjemným hmyzem vůbec nebojují, ba naopak ho krmí na vyhrazených místech a tak vám neleze třeba jinde do kofoly.. Díky tomu je město zcela bezpečné i pro alergiky..



Každý vchod do obchodu je pečlivě chráněný před pády meteoritů..



A pokoukání je v obchodech nejen pro ženy, ale i pro smyslné pány..



Aby se vám malí ratlíci nepletli pod nohami, pitka vody jsou udělané jen pro velké psy..



V těsné blízkosti památkově chráněné vily Tugendhat najdete i stejně chráněný prales v jedné zahradě..



Na náměstí Svobody svorně usílují o svůj fan klub svědci Jehovi s ne svědkem Horáčkem..



Za těmi děvčaty z Brna můžete jezdit i taxikem, ale pěšky je to přece jen levnější..



Brno též investovalo do stavby jediného vzdušného zámku u nás a možná i ve světě.. V současné době se na něm začal provozovat i typický brněnský sport a to trubkolezectví.. A diváci se najdou pořád, protože je to pro ně adrenalin... Spadne už dnes?..



Brňané si uvědomují, že třeba s Prahou nemohou soutěžit v počtu pasáží, tak alespoň zrychlují jejich budování tím, že ulici zastřeší deštníky..



Přátelé asi mně to nebudete věřit, ale v Brně se frézují koleje pro šaliny přímo do silnice.. Pokud by ale tu jezdily tramvaje, jako jinde, tak by to nejspíše nešlo..



Na objednávku od německého spolku žen tu byla vyvinuta ochrana pro slečny i paní, která eliminuje nepříjemné pocity z ošahávačů.. Takový pás cudnosti na prsa..



Pomníky se začaly v Brně stavět v kooperaci s válcovnou trub v Třinci.. Zajišťují materiál pro stavbu i jeho recyklaci, když představitel pomníku upadne v nemilost..



Přátelé v tomto našem městě se nemusíte bát, že vás finančně zrujnuje přespání v nejdražším hotelu.. Jak vidíte, mimo třeba mercedesů a BMW tu parkují i chudí s motorkou..



Straně ANO se na radnici daří, protože proti modrým ptákům nasadila dravce..



Na co si tu ale musíte dávat bacha, že nohu tu potměšile nastavují okna. Jak je to zjištěno, technická služba okamžitě místo bezpečně ohradí..



O tom, jak jsou tu pohotoví svědčí s jakou rychlostí, po posledním pokusu s vodíkovou bombou v Koreji, byl přestěhovaný mléčný bar pro děti do protiatomového krytu..



Tuto reportáž z Brna bych rád uzavřel jedním z jeho světců s tou zlatou svatozáří.. Ale aby jste se i vy něčeho podobného "dožili", pak by jste se museli přestěhovat do tohoto města, mít zlaté srdce i ruce a případně i tu zlatou žílu.. Mrkající

A to už je dneska fšecko, příště zase vychválím něco jiného..Úžasný

O tom proč v Kobylí nenajdete kobyly a ryby..

30. srpna 2017 v 17:27 | Přemysl Čech
Přátelé, jednou z nejpodivějších a nejzajímavějších obcí na jižní Moravě je obec Kobylí.. Objevy novin budou následovat teprve ve fotografické příloze, ale teď nejdříve vážně. Obec má poměrně dlouhou historii a právě její název a znak z ní vycházejí.. Jméno získala obec díky tomu, že se zde v dávné minulosti chovaly kobyly, tedy chovné klisny. Ve znaku je ryba, protože ještě kolem roku 1465 se rozkládalo u tohoto tehdejšího sídla jezero o výměře asi 10 km čtverečních, které bylo časem rozděleno na rybníky a začal tu chov ryb. Tak že ještě v 15 století tu byla hojnost koňů a ryb..
A jaká je situace dnes? Právě to pro vás zjistily naše pravdomluvné noviny Jerevan.. Mrkající


Přátelé, když vystoupíte suchou nohou na nádraží v Kobylí v místech, kde ještě v 15. století bylo obrovské jezero plné ryb, tak najednou se si uvědomíte, jak ti lidi v tom 16. a 17. století museli vypouštět skleníkové plyny a pustošit přírodu, že už tenkrát bylo globální oteplení v takovém rozsahu, že v Kobylí je dnes sucho, jako na pijáku v sešitu z první třídy.. A je tu i takové horko, že záchody museli zbavit stropu a nadstřešit je jen volně, aby se alespoň trochu klimatizovaly..



A tak ani není divu, že vesnice mající ve znaku rybu, kterou tu nikdo hodně do minulosti neviděl, dostala poslední ocenění - "Vesnice roku" naposledy v roce 200 našeho letopočtu..
Je pravda, že se obec snažila alespoň o močály, ale i ty vyschly hned po jejich založení..



Lidé se tu proti globálnímu oteplení brání festovní ochranou oken proti slunku..



Restaurace přizpůsobila jídeníček těm parnům a tak podává Mexickou polévku, španělské ptáčky a taštičky sypané mákem, lebo po maku je vám to vedro, tak nějak ukradený.. Já se ochladil zasněženým kotletem a takto zklimatizovaný jsem se vydal do kopce hledat alespoň ty koně.



Po krátkém stoupání touto horskou obcí pod výživným slunkem se hodí chvilku odpočinout pod burčákovým keřem..
Doposud jsem žádného koně nespatřil..



Šel jsem vzhůru kolem muzea, ale ani tady jsem se o žádném koni nic nedozvěděl..



Nevím kolik má motor traktůrku koňů, ale tyhle nehledám..



Po cestě za koni jsem spatřil dobrý podnikatelský záměr.. Chlap se ve vinném sklepě ožere pod obraz a aby to doma trochu vyžehlil zakoupí v květinářství své ženě drahou kytici.. Tedy alespoň tak drahou, jak mu drahá ta manželka je..



Tady konečně drobný náznak, že někde by ty koně mohli být, ale ani tu se nakonec o kobylí mléko nejednalo..



Pomalu se dostávám na vrchol kopce, kterému vévodí místní kostelí.. V duchu lituji farníky od "jezera", kteří musí šlapat do toho nekonečného kopce.. Já ale na ten konec vsi nešel a rozhodl jsem se prozkoumat proti úpalové sklepy.. Je to prosím vědecky dokázané, že ve vinném sklepě ještě nikdo nedostal ten úpal, ba ani úžeh..



Po cestě vidím reklamu na maso z KOBYLÍ, což by mohlo vysvětlit, proč nevidět jediného koně živáčka.. Ale zase falešná stopa, šlo o hovězí a vepřové..



I ty sklípky kolem kterých jsem šel zase dolů mluví jasně o tom, jaké tu globálně panují vedra.. Ale tady se určitě bude brzo nacházet alespoň to kobylí mléko, jak se říká burčáku..



A tak někteří si kvůli izolaci sklepa před slunkem pořizují tlusté došky..



Stále scházím dolů a konečně vidím něco, co vzdáleně připomíná koně.. Jak jsem ale já osel přišel blíž zjišťuji, že je to něco, jako můj památníček asi..



Když jsem opět dorazil do míst, kde bývalo jezero, viděl jsem pracovníka obce, jak marně doplňuje vodu do vyschlého potoka..


Přátelé, je to marné, je to marné, je to marné, ale v Kobylí na kobylu nenarazíte a na rybu už vůbec ne.. Jestli ano, tak to "plave" po asfaltu a rozhodně necválá.. Koně nahradila kola a ryby mražená treska v místním obchodě.. A lidí to milují, kolům nemusí dávat pravidelně žrát a mražená treska v těch vedrech chladí..


Bohužel své miláčky musí nechat venku na slunci a pak když usednou na rožhavený sic.. Tak v důsledku globálního oteplování ubýváme, ale politici z EU naštěstí ví, jak s tím u nás bojovat.. Úžasný

A to už je zase fšecko, loučím se svým portrétem ze šatny a příště zaručené zprávy zase odjinud.. Mrkající

O senzaci v Holešovu..

17. srpna 2017 v 17:26 | Přemysl Čech
Přátelé, redakce novin Jerevan objevila v Holešově největší senzaci tohoto století, kterou se místní komunita pokusila ututlat, protože nezapadala do rázu, v jakém bylo toto město prezentováno a to, jako jedno z nejpamátnějších měst židovké kultury, už jenom proto, že tu je pochovaný jeden z nejvýznačnějších židovských učenců Šabtaj ha-Kohen, známý víc pod jménem Šach..
Psal jsem tu o tom už v článku -
http://premyslcech.blog.cz/1508/sabtaj-ha-kohen-v-holesove-a-ja-take-na-ko


Nově vyrobená kopie pomníku Šacha.


Co se ale časem a věkem nestalo.. Někdy za předlistopadové doby se na jednom stromě v zámeckém parku objevila silueta krásné ženy.. Místní byli přesvědčeni, že se jedná o biblickou Evu, kterou pak uctívali, ale jen tajně, aby jim komunisti náhodou ten strom nepokáceli..


Na kůře stromu je vidět jasný obrys krásného ženského těla.. A někdo se dokonce na něj snažil i vyrýt jméno Eva..


Zámecký park byl pak kvůli Evě změněn z velké části na jabloňový sad a stranickým funkcionářům naštěstí stačilo vysvětlení, že místní chtějí, aby i zámecké zahrady byly konečně užitečné..


Po listopadu místní šli s propagací Evy a ráje ještě mnohem dál..


V sousedním zahradnictví začali nabízet turistům jabloňové stromky rovnou i s plody..



A také granátová jablka, aby šli s dobou..



Cenný strom oplotili, aby jej nemohl nikdo zničit..


Jenže pak nastala zvláštní věc. Eva z ničeho nic ze stromu vymizela a místo ní se tam objevil Kristus..
To byla ale pro opečovatele kultu ze Starého zákona docela rána pod pás. Najednou si uvědomili, že pravděpodobně neuctívali ženu Adama, ale Marii, matku Kristovu..


Prostě to byl pro ně šok a zpanikařili, protože dostali strach, že tak posvátné židovské místo by tím objevem utrpělo dost bolestnou ránu.. A tak se rozhodli jednat..



Pod záminkou, že strom ohrožuje lidi ho nechali ořezat a postupně ho likvidují.. A tak židovská pověst Holešova se zdála být zachráněna.. Ale nepočítali s jedním a to s profesionálním vyhledáváním informací novinami Jerevan.. Přátelé jste první, co vidíte tyto unikátní záběry pohromadě..Úžasný

A to je pro dnešek fšecko, zase někdy příště se zaručenou senzací na shledanou..Mrkající

O tatíncích známých a otcích neznámých, aneb filmovka..

1. srpna 2017 v 16:47 | Přemysl Čech
Přátelé, než se rozepíši o samé podstatě věci, dovolte mi malou vzpomínku. Když jsem ještě v době střední a vysoké školy bydlel v Brně v rodinném domku, měli jsme tam takového bodrého souseda, který v té době dělal prosperujícího vedoucího zeleniny.. No a on měl asi o tři roky ode mě mladší dceru a tak nějak bylo jeho přáním spojit naše "grunty".. Jenže ani jeho dcera, natož já, jsme k tomu tak nějak nebyli svolní.. On se přesto nevzdával a stále mě zval na besedu u které se pila jeho pálenka, kterou vyráběl z kvasu, "co obchod zelenina dal".. Přátelé, to byla taková síla a pokaždé snad chutnala jinak, někdy se v tom daly najít i tóny rajčat, jindy hrušek, prostě toho, co se před vypálením zrovna v obchodě nejvíc kazilo.. My s bratrem jsme tomu destilátu říkali jeho jménem "NEBOJSOVICA", protože vypít toho víc fakt chtělo odvahu.. Ale naštěstí nedošlo po jejím koštu nikdy k žádnému neštěstí..
No a jednou tak, mě opět pozval a bylo na něm vidět, že mi chce sdělit něco moc zásadního, protože vypadal vykolejený, jako želva v dětském pískovišti.. No a hned mi po první štamprdli jeho drsného nápoje začal vyprávět, že byl ve Znojmě na HODOKVASECH, které se tam různě konaly a různě byly zakázané, jak už to tenkrát bylo s těmi našimi trhlými politiky.. A soused mi s výrazem největšího pohoršení řekl, že na takovou akci už ho nikdo nedostane, protože tam byli všichni ožralí, jak cepy a co bylo ještě horší normálně před 22.hodinou souložili pod památnou rotundou.. Vím, že jsem se ho tenkrát neodvážil zeptat, co ho pohoršilo víc, jestli ta soulož a nebo, že to bylo právě pod jednou z nejstarších a posvátných staveb u nás..
No a proč ta vzpomínka? Protože chci psát o masovách akcích, zvláště pak o jedné.
Přátelé, tyto akce, které se konají alespoň dva dny a víc se dají rozdělit do dvou katgorií..
Ta první je chlastací, to jsou právě ta vinobraní, hodokvasy, prostě ty kam se jedou lidé spíš vydovádět. My máme v novinách Jerevan statisticky ověřeno, že na těchto akcích vzniká nejvíce dětí, kde v kolonce otec je napsáno - neznámý.. Oni ti lidi, jak už jsou večer připití si nějak nestihnou ani vyměnit adresy..
No a pak máme takové ty prvoplánovitě nechlastací akce a to jsou třeba různé filmové festivaly a filmové školy, jako je zrovana ta, co je v Uherském Hradišti.. O těchto akcích nám statistika říká, že tady jsou po většinou otcové známí už jen proto, že zde se lidé teprve seznámí a to dítě si udělají později.. Ale samo sebou může nastat i ta první varianta, protože se chlastá všude..
I když nejsem příznivec masových akcí, ba naopak se jim vyhýbám, tak přesto jsem se rozhodl pro vás zdokumentovat jedno ráno po náročných projekcích do noci.. A ráno u těchto akcí mívá hodně posunutý čas..


Přijel jsem do Uherského Hradiště časně ráno o půl dvanácté.. Všude vymeteno..



V občerstvovacím stanu spí poslední zákazník z večera..



Ve stanu Respektu nespí ani jeden..



V síťové manželské posteli, co byla příliš na očích, také nikdo..



Za to sítě v parku byly plné..



Na trávníku se ve stínu v tuto polední dobu spalo nejlépe..



Osamělí brali za vděk i lehátky na slunění..



Po dvanácté se začal park pomalu probírat..



A jak je vidět, tak nejspíše je probral hlad..



Aby se však lidé probouzeli postupně a netvořily se fronty, sběrné suroviny vymakaně pro sběr a odvoz odpadků nasadily tiché šlapací vozy..



Tatínci, co si brali sebou své děti, už byli vzhůru, aby jim ukázali místo díky kterému jsou..



Samo sebou je museli i nasytit.. Ovšem holky, který o děti nestály se po těchto místech pohybovaly s úplně jinými miláčky..



Některé děti tam byly s virtuálním tatínkem.. Že mi nevěříte a že kecám?



Klidně mi to můžete spolknout, protože on adoptoval i mně.. Úžasný

A to je přátelé fšecko a příště zase někdy u zaručeně pravdivé reportáže novin Jerevan.. Mrkající

Jak jsem vyřešil záhadu zámecké zahrady v Kroměříži..

26. července 2017 v 18:33 | Přemysl Čech
Přátelé dnes jsem si dal dva úkoly, jednak nafotit "Květnou zahradu" v Kroměříži a také konečně vyřešit záhadu reznoucích kaštanů v zámecké zahradě.. Dnes tedy o tom druhém.
Už několik roků jezdím touto dobou do tohoto města zhruba ve stejnou dobu a vždy mě stejně zaskočí, jak depresivně podzimě působí, právě díky kaštanům, zámecký park uprostřed léta.. Přátelé, jak miluji tu květnou zahradu, tak nerad fotím to kolemzámčí arcibiskupské.. Ať namíříte fotoaparat kam chcete, vždy se vám do něho připletou kaštany, které vypadají pokud už nejsou skoro holé, jako by by je někdo z vrchu, s odpuštěním, posral..
Ale přece jen jsem letos udělal nový zásek ve svých objevitelských snahách tím, že se mi podařilo vyřešit tuto záhadu a pro vás jsem to i zadokumentoval..Mrkající



Tak nejdříve, jak jsem při návratu ze své expedice pro názornost vyfotografoval kaštany u nás na vsi.. Vidíte, že až na drobné neduhy kypí zeleným zdravím..



A to už je z dneška kaštan ze zámeckého parku..



Na zemi to vyhlíží, jako by pomalu končil podzim..



Když chcete udělat nějaký poutavý záběr, vždy se vám ta hnědá do něj připlete..



I kdyby jen trochu, ale prostě musí tam být.. To je potom focení fakt na hovno..
Pořád jsem přemýšlel, kde soudruzi udělali chybu, když park je na tak požehnaném místě..
A pak jse se vydal cestičkou, kterou jsem za ta léta ještě nikdy nešel a díky tomu jsem vyřešil problém těch průjmových stromů..



Přátelé, vidíte to také? Ještě ne? Tak dobře, ještě jednou..



Tak teď už to musí být jasné i těm, co nejsou potomci Járy Cimrmana.. Vidíte, jak ta rezavá svařenina už docela splívá s kaštanem.. Z tohoto je jasné, že ten rezavý rádoby artefakt je silně infekční a od té doby, co tu stojí, tak nakazí už na konci jara všechny místní kaštany, tak že zrezaví o čtyři měsíce dřív, než třeba ty u nás, kde nic rezavého u nich nemáme..

Přátelé, ale málem mě porazilo, když jsem pak pochopil, že místní pečovatelská služba parku už o tom ví, jen se pořád nemůže rozhodnout, jak problém vyřešit. Zda vykácet všechny kaštany, aby nekazily panoramata a nebo odstranit tu asi drahou infekční uměleckou svařeninu.. Myslím, že zatím v duchu doufají, že nějaký sběrač kovů to za ně časem vyřeší sám.. Ale aby svůj poznatek nějak využili, rozhodli se pro avantgardní pokus s vodou..



Ve snaze odstranit žabince a zelenou hladinu umístili nad vodou modrý výtvarný prvek v domění, že bude také infekční v dobrém slova smyslu a ta vodička bude azurová, jako na Jadranu. Jak vidíte, zatím se to nedaří, ale naděje přece umírá poslední..Mrkající

A to je pro dnešek přátelé fšecko.. Usmívající se

O tom, kdo je to kolaborant.

21. července 2017 v 17:49 | Přemysl Čech
Přátelé, v novinách Jerevan jsme neustále dostávali dotazy, jak vlastně vypadá takový typický kolaborant.. Vyslali jsem tedy svého nejlepšího redaktora, tedy mě, aby tuto věc pomohl zadokumentovat a objasnit.. Přátelé neviděli jsme ho (neviděl jsem se) pak v redakci půl roku, to jen aby jste věděli, jak těžký to byl úkol. Ono vyfotit kolaboranta je hodně náročné, protože než zaktivujete fotoaparát, tak už je většinou fuč.. Ale nakonec byla odvedena téměř vynikající práce.. Proč jen téměř? No protože sice stín kolaboranta se podařilo zadokumentovat, osoba, jako taková stále unikala.. Pak se naštěstí podařilo vyblejsknout kolaborantku, což je v podstatě kolaborant v ženském provedení.. A to si snad už konečně budete umět představit podle ní, jak vypadá on.

Tak nejprve stín kolaboranta..


Jak vidíte, tak pouze kolaboranti mají bílý stín..



A zde je typická kolaborantka. Toho kolaboranta si pak nejlépe představíte tak, že místo ženy dosadíte na kolo laboranta..
A tím přátelé pro dnešek končí osvěta novin JEREVAN..Mrkající

O tom kam se stěhují brouci..

28. června 2017 v 18:08 | Přemysl Čech
Přátelé, už nějaký čas se zabývám tím, že nám z přírody mizejí brouci.. Ale díky usilovné šmírovací práci jsem zjistil, že nám nevymírají, jen se přestěhovali..
Bohužel asi my, jako lidé jim dáváme špatný příklad, protože také mizíme z přírody do betonových nákupních monster, nechodíme lesem po pěšínkách, ale jezdíme po asfaltkách a betonkách, nespíme pod stanem či širákem, ale v apartmánech bungalovů a v pokojích hotelů.. A ten hmyz, protože nás prostě miluje se stěhuje za námi..
On taky není blbej, on ví, že jsme chytří a nebudeme přece dělat něco sami proti sobě a tak se v rámci své evoluce přizpůsobuje naší cestě do budoucnosti a místo v trávě nám začal běhat po silnicích, cyklostezkách i dálnicích.. Proč se namáhavě prodírat porostem, když třeba to po betonu jde tak snadno..
Přátelé, dovolte abych vám předložil důkazy toho, jak hmyz začal používat lidmi vybudované cesty..


Ruměnice ví podle betonového vzorku, kterým směrem cesta vede..



Některým broukům to po betonu jde tak rychle, že mi neustále drze utíkali ze záběru.. U tohoto to ale bylo pochopitelné, je u zelených, tak se za záběr, jak běhá na pohodlném betonu, trochu styděl..



I mouchy se na betonu cítily bezpečněji, ale jenom do času..



Oni se pavouci už stěhují za nimi..



I ty bacha na pavouka..



A jak se kobylkám z pevného povrchu odráží, to jsou skoky na zápis do knihy rekordů..



Černý brouk při doplňování barviva asfaltem..



Tento hnědý mlsá minerální látky z cesty..



Další mlsoun betonu..



Někteří brouci si tu vylepšili aerodynamický tvar, teď ještě přizpůsobit barvu a stanou se při rychlém pohybu neviditelní.. Stealth technologie proniká i sem..

Přátelé, musím ale konstatovat, že motýli dlouho konzervativně setrvávali na sladkostech, místo aby přešli na minerální stravu..


Tak třeba tento motýl.. Ah pardon, tady nejde o konzumaci sladkosti, ale alkoholu..
Pak se nedivme, že takový alkoholik musí prodělat velmi tvrdé léčení.. A nejen z toho důvodu se nám nakonec i ti motýli začali stěhovat na beton..


Za chvíli tu budeme mít veškerý hmyz.

Přátelé kontrolní otázka. Jak se těšíte na asfalto-betonový med?? Úžasný

O hodně skvělé turistice..

27. června 2017 v 15:19 | Přemysl Čech
Přátelé, pokud se řadíte, tak jako já k turistomilum pak bych vás rád upozornil na nejlepší turistiku, kterou můžete provozovat. Pravdou ovšem je, že nesmíte bydlet v garsonce, ani jednopokojovém a či v dvoupokojovém bytu.. Úplně nejlepší je bydlet alespoň v třípokojovém větším bytě, jako bydlím já či rodinném domku.. Přiznám se přátelé, že o tomto způsobu turistiky jsem ještě před týdnem neměl páru ani já.. Za to, že jsem ji poznal může chytrý telefon do kterého jsem nainstaloval aplikaci krokoměru a užasl jsem, kolik jsem toho ušel za den, i když jsem prakticky neopustil byt.
Přátelé, turistika po bytě má mnoho výhod i mnoho podob. Nejdříve si řekněme o výhodách.. Můžete ji provozovat za jakéhokoliv počasí, což znamená, že nezmoknete, nedostanete úpal ze slunka, neotravuje vás hmyz, nemusíte po návratu kontrovat, zda se na vás nepřisála klíšťata, jdete stále po rovině, po cestě pravidelně potkáváte ledničku i kávovar, záchod je neustále v dosahu, když vás chození už unavuje můžete si odpočinout u sportovního programu v televizi a nebo sebou můžete rovnou praštit do postele..
Rozeznávám dva druhy turistiky po bytě a to pasivní a aktivní..
Ta pasivní je, když jen chodíte a pozorujete a věřte mi, že všude se najde něco nového.. Tu smítko, tu pavučina, tu věc, kterou jste už dlouho hledali, tu špinavé nádobí, skvrna po rozlité kávě na koberci, flek na okně, uschlá kytka a další teprve vadnoucí, prachový povlak na nábytku atd.. Prostě nalézat něco nového je pořád dost a jsou to často velmi překvapivé objevy
Potom tu je ovšem i ta aktivní turistika, kdy vyzbrojeni hadrami, vysavačem, kbelíkem s vodou, lopatkou a smetáčkem, zalévací konvicí a nezdolným odhodláním odstraňovat pozorované jevy, se vydáte na nebezpečnou cestu, protože z té není návratu, neboť objevovat je, jak jsme si už řekli, stále co..
Jinak jeden známý sexuolog tvrdí, že v bytě existuje ještě jeden typ aktivní turistiky, ale ten raději nebudu rozebírat.

Přátelé, zatím jsme na tom pasivním typu turistiky po bytě nenašel chybu, snad jediné, co mě mrzí, že si nemohu zpívat tu známou turistickou - "Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu.." Ale vlastně mohu.. Nezmokl jsem a jsem tu platí tady přece pořád.. Mrkající

O Horním Němčí s láskou srandisty.

22. června 2017 v 16:47 | Přemysl Čech
Přátelé, znáte to jak se říká, že muži se dělí na horňáky a dolňáky a ženy svým způsobem prý také.. A tak v Horním Němčí žili od jakživa horňáci a v tom Dolním Němčí dolňáci.. Tak že si vlastně v rámce obce vyhovovali, ale kvůli tomu nedocházelo až na výjimky, co potvrzují pravidlo, k mezivesnickému křížení.. Tož ale v tom DolNěmčí to nebyla taková katastrofa, bo je na rovině a tak nějak centrální a tak kluci za babama došli klidně i na druhý konec. No a právě v tom HorNěmčí to moc nešlo. Takovej frajer, než došel ty km ze spodního konce na ten horní za děvčicou, tož aj už zapomněl proč tam šel a i kdyby mu to hrklo do mozku, tak stejně byl tak utahaný, že už by na žádnou genetiku stejně nedošlo.. A tak se stalo, že kluci z horního konce balili holky taky z vrchu a ti na spodním konci si zase museli vystačit s těmi spoďárkama.. Přátelé snad to chápete, že za takových okolností by byla genetika v prdeli.. Naštěstí můj chytrý předek Cimrman poradil pantátovi obce, aby těm co bydlí na spodu koupil letadlo..



A tak starosta jim to letadlo sehnal přes syna, co byl zrovna na vojně u pluku Meresjeva.. Díky tomu byla genetická katastrofa v obci zažehnána a letadlo se mělo urvat, jek lítalo ze spodu na vrch a z vrchu dolů, ale i do Dolního Němčí a proslýchá se, že i k nám..
Mělo to ale bohužel jednu nemilou dohru, protože ta stihačka dělala děsnej randál a rušila klid zemřelých na místním blízkém hřbitově..



Nebožtíci to už nemohli vydržet a tak udělali díru ve zdi a prchali za klidem. Radnici nezbilo, než jim založit hřbitov nový..



Toto nejsou dva nosáči, co tankují super, ale vtipná branka pro dolňáky, jelikož fotbalové hřiště je až na tom horním konci a stihačka prostě taky všechno nestítá..



Přátelé, tady sídlí jediná mateřská školka na světě, kde si rodiče nemusí chodit po práci pro děti, bo jim je pošta pošle rekomando domů.. A už se jedná i o tom, že by se mohly zvětšit poštovní schránky na vsi, aby i rodiče mohli děcka ráno posílat poštou..



A tak díky stihačce a po tak bezvadě zvládnuté školce se nemůžeme ani divit, že tady studují dál na devítce jen samé správné děti..



A nejen děti se tu věnují ekologii.. Místní EKO dům poskytuje úchvatné pohledy na to, jak příroda si umí poradit i se špatně umístěnou hájenkou.. Žádné hájení se tu ale nekoná, ale tvrdé ozelenění prostoru a možná i zárodek budoucího lesa.. Tak nakonec hájenka by v lese být přece měla..



S velkou pietou tu uchovávají v přírodním muzeu alegorický vůz, který se účastnil prvomájových slavností v 50 létech minulého století.. A zase ta nádherná zeleň..



A o zeleň se tu pečuje velmi pečlivě, tak třeba u každého vžácnějšího keříku je vybudovaná pumpa na jeho pohodlné zalévání..



Tak tomuhle nebudete a ani nemusíte věřit.. Koukal jsem na to, jako z jara, proč jen jsou ty dráty tak silně zaizolované.. Až mi to vysvětlil děda z domu.. Prý se tam slétali ptáci k pokecu a při té příležitosti se nabíjeli elektrickým proutem a majitelé domku se nemohli ČEZu doplatit.. Kdyby to tam nezaizolovali, tak asi zkončili v exekuci..



Tož přátelé a to už jsme se dostali na horní konec, kde je to fotbalové hřiště. Pokud máte dobrý zrak, tak vidíte, že tady se hraje na tři branky a rozhodčí nemusí splašeně běhat po hřišti na slunku s hrozbou úpalu a přepisků.. Pěkně pohodlně mohou sedět ve stínu v modrých kabinkách..



Blízko hřiště je pizzerie a jestli vás zajímá, proč má tak do kulata vyboulený plot, tak je to proto, že tam dělají tak obrovské pizzi..



Kousek na vsí na šikmé louce mají uskladněno "nářadí" na adrenalinový letní sport.. Asi nikde jinde na světe ho nenajdete. Spočívá v tom, že se rozběhnete z kopce a oni ten válec pustí za vámi, když jste rychlejší vyhráváte, když pomalejši, tak máte smůlu..



Když jsem se vracel na bus, spatřil jsem tento dobrý nápad, který spojuje most s posezením.. To jim asi musel také poradit můj chytrý předek, pokojový muž..



Stejně, jako satelit pro slepice, bo pak daleko líp snášejí..



Jediné, co mě tu tak trochu zamrzelo, že i když jsem ten keř pořádně prohlédl, tak jsem na med a ani na včelaře nenarazil..



Přátelé a na závěr mi dovolte, po tom nezdaru s medem, přece jen ohlásit jednu skvělou zprávu. Na rozdíl od okolí, tady materiál na slivovici bude.. A zachránila to právě ta stihačka, jelikož ty mrazy rozehnala a odehnala k nám..



Tak snad jsem vám to přátelé v mých novinách Jerevan namíchal dobře a nenamíchli jste se na mně..

A to už je fšecko a přeji jen samé veselé dny..Mrkající

O spirituálních slavnostech v Uherském Brodu.

15. června 2017 v 15:57 | Přemysl Čech
Přátelé, Bílokarpatské slavnosti v Brodu mají cyklický charakter a to tak, že jeden rok jsou normální, to když přijedou svazáci s družebního města Naarden, no a když ten druhý rok zůstanou doma, tak se u nás slaví spirituálně, což byl letošní případ, protože...



modrokošuláči z Naardenu letos vyhrávali prostě úplně někde jinde..

A tak hlavní program zahájili nestoři spirituality z minulého století..


Když kapela "Spirituál kvintet vznikla, měl jsem deset roků a vlastně nikdy jsem je po těch celých 57 roků na vlastní oči neviděl a tak jsem ani nevěřil, že mohou existovat.. Přátelé, dnes už to vím - existují a vyhlíží velmi mladě.
Proto se naše město rozhodlo pro to spirituální ladění Brodu, ono je to výhodné, když vám památky a vůbec všechno ve městě, tak rychle nechátrá.. Nakonec proč si to nepřiznat, i já se za pomoci spirituality rozhodl pro stárnutí směrem do puberty..



Vystoupení kvintetu doprovázelo naprosté spirituální ticho obecenstva. Když někdo jen kýchl nebo se někomu začalo škytat po jiné hudbě, okamžitě se zvedla paní uprostřed a vyrušujícího energicky okřikla..



I malé děti nábožně sledovaly tu valící se spiritualitu z pódia..



Návštěvíci byli spirituálně oblečení a často i bosí, aby neničili zbytečně žulovou dlažbu..



Také ti, co prodávali nebo poskytovali informace se snažili o spirituální oblečení..



Přátelé, tak tento stánek moc spirituálně nevyhlížel..
ALE!
Nakonec se ukázalo, že oni proto, aby se lidé zbytečně nezabývali pořád jen hromaděním majetku, tak vám za úplatu prodají váš dům a vy budete konečně moci začít žít spirituálně, jako bezdomovci..



Zde se prodávalo nádherné spirituální oblečení.. Všiměte si obětavé zákaznice, jak statečně ve větru drží stánek, aby neodletěl..



I prodávaní medvídci se tvářili velmi spirituálně..



Bylo až dojemné se dívat na spirituální pejsky..



A lidé si pak odnášeli ze slavnosti spoustu spirituálních dojmů..

Prostě přátelé, nelze nic jiného, než konstatovat, že letošní spirituální Bilokarpatské slavnosti se moc vydařily, ale přesto se budeme moc těšit, až přijedou příští rok svazáci z Naardenu, aby jsme si zase trochu zahřešili..

A to už je přátelé ze spirituálních slavností v Uherském Brodu FŠECKO a zase někdy brzo na shledanou u naprosto pravdivé reportáže novin JEREVAN. Mrkající

O spirituálním Brodu.

13. června 2017 v 19:32 | Přemysl Čech
Přátelé, chtěl jsem vám dnes napsat o spirituálních slavnostech v Uherském Brodu, ale uvědomil jsem si, že by jste jejich význam nepochopili, pokud by jste nepoznali, jak lidé tady žijí a co vyznávají.. Takže mi dovolte nejdříve napsat o městě, které se například na globální oteplení připravilo dříve, než k němu tady vůbec došlo a to výsadbou městského vinohradu.. Ale o tom oteplení ještě bude řeč..Mrkající

Tož a teď rychle na prohlídku Uherského Brodu.


Přátelé, zde vidíte přímo relikvie našeho města.. Hůl a sváteční ponožky člověka, který ovlivni jeho rozkvět na věky.. Každý rok se tu pořádají sympozia k tomu, kdo to vlastně byl. Vědci se rozdělili na tři části. Jedni tvrdí, že patří Cimrmanovi, druzí, že učiteli národů Komenskému a ti třetí, že jejich předkovi.. Jediné, co o majiteli této hole je známo, tak bylo prohlášení ukryté v holi, které říká, že jednou nás zabije čistý vzduch.. Vědci si nad tím dlouho lámali své zabedněné hlavy a teprve když došlo na to globální oteplení, jak v podnebí, tak v lidech pochopili dějinný přesah tohoto díla k dnešku.. Vědci už si začínají uvědomovat, jak díky ekobyznysu se vyčistil vzduch od užitečného popílku a nic tak nebrání slunečním paprskum v přehřívání planety a lidských mozků.. Proto i na celonárodní úrovni došlo k prvnímu krůčku a to vyhnání kuřáku před hospody, aby svým dýmem pomohli zachránit naši krásnou planetu..



Ale v Brodě šli ještě dál a vrátili staré dobré čoudicí lokotky na krajskou trať..



Po peronu rozváží lidi Frigo na mašině..



Na silnice se u nás vrací auta, která nesplňují žednou euronormu.. Ty co ji splňuji budou u nás nucení platit daň z oteplování..

Ale protože díky našemu předkovi víme ještě jednu moudrost objevenou v jeho holi a to, že jih půjde kvůli teplu na sever, tak v našem městě jsme celkem připravení..



Město obnovilo budování hradeb..



Na náměstí byly obnoveny zabíjačky prasat..



A na radnici "Černý Janek" každou hodinu vyzvání, což odpuzuje migranty od města ze strachu, že by museli pořád pracovat..

Ovšem mohlo by se zdát, že problém může nastat, když přijede na kontrolu komise EU. Tak i na tu je měsro připravené..


Ukáže jim pýchu naší dopravy a to pěškobusy..



Ozeleněni domů i s komíny..



Ekologickou městkou dopravu.. Ukazuje se jen jízda z kopce bez motoru a úředníci RU žasnou.. Jízdu do kopce naštěstí nikdy vidět nechtěli..



Kladné body získává město i za ozelenění popelnic..



A tady je důkaz, že město k dovede pro zeleň najít místo kdekoliv.. Úředníci EU na tomto místě už přímo slintají blahem.. Ovšem oni neví vůbec o dvou místech v Brodě, kteří znají pouze zasvěcení..



Pod radnicí má svou kancelář nebe..



A také peklo..

A jestli na nás ten Juncker uvalí za nepřijímání uprchlíků sankce, tak bude zapsaný do knihy.. Ptáte se kde, zda v nebi či pekle?




Tak tady přátelé, kniha už je otevřená..


A to je pro dnešek ze spirituálního města Uherského Brodu fšecko a příště zase pravdivá reportáž o jeho spirituálních oslavách.. Úžasný

O sluníčkové Strážnici..

7. června 2017 v 16:00 | Přemysl Čech
Přátelé jsetli si vzpomínáte, jak jsem tu psal nedávno o kultu vody ve Veselí zatím ještě nad Moravou ( http://premyslcech.blog.cz/1705/o-veseli-pod-moravou ), tak dneska vás zavedu do od něj blízkého města, spíše městečka, kde panuje zase kult slunce a zase právě s tou vodou tam mají velký problém.. Oni totiž žijí ve strachu, že se z vody tloustne a nadějí, že díky slunku hubnou a hnědnou (což se jednou i může hodit, po obsazení Evropy z jihu)..
Ale asi jen mým slovům nebudete věřit, tak pojďme si projít důkazy..


Možná si vzpomínáte, jak jsem psal, že ve Veselí plní sudy vodou z řeky Moravy, tak ve Strážnici je plní zeminou a pěstují v nich právě na tu vodu nenáročné květiny..



Pohled na městou, které je zvyklé na modrou oblohu. Při tomto stavu oblačnosti už ve Strážnici vyhlašují 3 stupeň povodňové aktivity, protože u nich i mrholení je katastrofou..



Na náměstí samo sebou nenajdete žádnou fontánu z nebezpečnou vodou a pokud možno ani moc stromů, které dělají nevhodný stín..



Ale kdyby ten stín jen bránil výrobě vitamínu D v těle, on kolikrát vytváří i neslušné obrázky.. Například těmto dveřím s tím nechtěným stínem všichni říkají díky Zemanovi "Vchod do ku..." No, nebudu to po něm opakovat..



Přátelé, jistě víte, že právě ve Strážnici se vyráběly kdysi nejzdravější cigarety, ale vzhledem k důchodové reformě a zájmu státu vyplácet důchod co nejkratší dobu, byla výroba přestěhována do míst, kde zdravé kouření už neumí vyrobit. Ale díky tabáčce zůstalo v tomto městě hodně lidí závislých, bohužel dnes už na tom nezdravém kouři.. Hospody tu jsou tak prokouřené, že po schválení zákonu o nekouření se z nich nedalo udělat nic jiného, jako výzkumné ústavy kouření.. Pro nekuřáky bylo potřeba vybudovat rychle lehce slunkem prohřívané restaurace stanového charakteru, kde by se zaslouženě po práci mohli opít na mol..



Jinak kuřáci tu stejně nejraději využívají prosluněné zahrádky. Všiměte si, že slunečníky tu nejsou kvůli lidem, ale rostlinám, aby se nemusely zalévat..



Když mi vrchní donesl řízek, tak se mi půl hodiny omlouval, že na stůl dopadá částečně stín, jestli se nechci posunout na slunce. Naštěstí se mi podařilo mu vysvětlit, že mi to tak vyhovuje, protože bramborová kaše potřebovala přihřát a maso vvychladnout..



Řízky musí být v tomto městě moc oblíbené, protože všude se na slunku sušily rohlíky na strouhanku..



A ještě tu kuřákům na ven v případě katastrofy v podobě mrholení dávají do pronájmu tyto stříšky na cigarety..



V parku tohoto sluníčkového města najdete lavečky jedině na slunku.. Lidé se sem chodí nabíjet, aby se pak doma mohli vybít..



Přátelé a tady vidíte tři důležité věci naráz.. Jednak nezbytná lavička na slunci, jednak špatně umístěná lampa, ale o tom až později a jednat to, že v místech, kde prostě vodě už nešlo zabránit v přístupu do města, tak byla osazena pevným a velmi nosným žabincem..



A tak snad jedině v tomto městě můžete vidět, že se od vodní hladiny neodráží nevkusné odrazy okolí, ale jeho nádherné stíny..



A teď zpátky k lampám.. Většina je jich zde správně umístěných a to tak, že využívají ke svícení slunka..



Na tomto obrázku zase vidíte jedno ze tří slunečních center na hubnutí.. A je to centrum, které funguje na fyzikálních principech.. Slunce taví tuk a vysušuje vodu, pohyb při tanci spaluje kalorie a to nejdůležitější, rychlím tančením dokola se odstředivou rychlostí uvolňuje tuk mimo tělo.. Tož se nedivte, že na úklid se tu spotřebuje moc JARu..



Ale jako v každém společenství i tu se najdou podivíni, co se kamarádí s vodou a dokonce s ní zalévají.. Aby nebyli moc nápadní používají i různé triky..



Někteří jsou dokonce takoví slaboši, že se před slunkem chtěli ukrýt pod zem.. Ještě štěstí, že to radnice prokoukla a osadila výkop dveřmi, které pevně uzamčela..



Jen nevím, zda už to není marný boj, když vidíte mladou generaci, jak se zbaběle před slunkem ukrývá ve stínu..

A to už je přátelé ze sluníčkového městečka naprosto fšechno a budu se těšít na setkání s vámi při jiné mé zaručené reportáži..Mrkající
 
 

Reklama