Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Ekologie.

O močálu.

17. května 2014 v 17:48 | Přemysl Čech
Asi se to podnebí fakt nějak mění.. Měli jsme u nás močál, který za socializmu nevysušily ani meliorace..

Házel o haldinu krásné odrazy.. I když každým rokem menší.. Kapitalistické sucho ho přece jen na rozdíl od bolševíka doběhlo..

Dnes už neháže dávno žádné odrazy a tváří se velmi suše.. A jinde jsou zase přebytky vody..
Příroda si holt všechno dělá po svém..

O tom, zda "nepostavit" raději les..

13. října 2009 v 19:48 | Přemek.
Každá krize má své nepříjemné stránky v podobě zvýšené nezaměstnosti, ale má i pozitivní vlastnosti. Předně nutí šetřit víc se zdroji, díky nenadhocené spotřebě. Omezuje investice do "betonování" přírody a snad nás k té přírodě i víc vrací. Vždyť je to vlastně to nejlevnější a nejpozitivnější krásno, které je na dosah i bez peněz. Možná, že právě v krizi by se mohly uplatnit jiné investice. Co tak místo betonových skladů a nákupních center, mnohde už teď zejících prázdnotou, "postavit" les.. Když se dívám mnohde na krajinu zarůstající plevelem a náletem houževnatých keřů, říkam si jaká škoda, mohl by tu být krásný les, něco, co by bylo vkladem do budoucnosti. Copak už s ní nepočítáme? Vždyť les je nejcenější obnovitelná surovina - sám roste, sám se skladuje a taky zlepšuje ovzduší, umravňuje vítr, léčí naše stresy, zadržuje vodu, vrací nám sílu, a nejen z vitamínů svých lesních plodů.. Znáte někdo na této planetě něco pozitivnějšího? Proč nepostavit tuhle hráz větrné erozi, plevelu, vysýchání země, proč nepostavit pořádné "plíce" země pro naše děti?
Na procházce mě upoutalo, jak jeden chlapec po svém s tou stavbou úsměvně začal..


Ale naše zem má snad i teď mnoho šikovných "stavitelů" lesa, jen jim dát proto podmínky..

Tak jak stavitelé??? Není čas stavět pro budoucnost?

O Kvajávě.

27. července 2009 v 16:08 | Přemek.
Od mládí jsem postižený jedním koníčkem a to pěstováním subtropických, tropických a jiných méně známých, většinou užitkových rostlin. Mám k tomu takové nutkání, až si někdy z legrace říkám, že jsem asi v minulém žívotě musel žít někde blíž k rovníku a tak mi ty rostliny nějak v tomto životě schází... Dnes bych se chtěl zmínit o stromku, který bych každému, kdo žije v podobném pokušení jako já, doporučil.
Psidium cattleianum, někdy česky nazývaný - "Jahodový stromek", je hlavně pro začátečníky velmi vhodná rostlina, neb se celkem "pěstuje sama", dobře plodí, květy krásně voní a nikde v obchodě její plody prakticky neseženete, což je škoda neboť chutnají velmi dobře. Ne, ale po jahodách, tedy alespoň mě ne. Těžko to k něčemu přirovnat. Chuť je navinule sladkokyselá a plody, ty jahody připomínají snad jen trochu barvou.. S plodností začíná právě teď v druhé polovině července a plodí až do zimy. Na stromku mám momentálně zralé plody i nové květy... Stačí jen zalévat, občas pohnojit, trochu zkracovat, aby vás nevystěhovala časem z pokoje a přesazovat každý rok na jaře do nového.. Chemii jsem na něj ještě nemusel použít, je zatím uvědoměle zdravá. Od konce května do podzimu může být na zahradě, kde se i lépe opyluje.. Tak současným i budoucím pěstitelům této exotiky přeji dobrou chuť.











Přeji úspěšné pěstování.. Máte taky nějakou svou oblíbenou rostlinu?

O ekologii praktické a politické

21. května 2009 v 19:10 | Přemek.
Při posledních volbách jsem dal hlas "Zeleným" s pocitem, že volím "svěží vítr" a zatím se z toho vyklubaly jen "větry"... Prostě tato strana mě zklamala.
O to mileji mě překvapili lidé, kteří namají ty ambice podílet se na moci, ani se krmit adrenalínem protestů téměř proti všemu, co není z jejich hlavy... a často i bez hlubších znalostí věci. Jsou to lidé, kteří o ekologii nekecají a něco pro ni praktického dělají. Takoví, žijí například i v Hostětíně, v malé vesnici v malené krajině Bílých Karpat u hranic se Slovenskem. Ještě před 15 léty by jste o vesnici řekli - "že tu dávají lišky dobrou noc", ale dnes je to zajímavé sídlo, které se vyplatí navštívit všem, co nosí v srdci krásu krajiny i praktickou ekologii..
V roce 1995 vzniklo v Hostětíně jedno z center občanského sdružení "Tradice Bílých Karpat". Tim se odstartovaly v obci na naše poměry nevídané pozitivní věci. Začalo se s obnovou tradičního extenzivního ovocnářství s využitím ekologického pěstování starých krajových (a dodal bych i tolerantních) odrůd. Obnovena byla původní dřevěná sušírna ovoce. Postupně v obci vybudovali moštárnu pro výrobu nefiltrovaných ovocných šťáv v biokvalitě, dále kořenovou čističku odpadních vod, vytápění, napojených domků a veřejných budov, centrální výtopnou na biomasu ( něco pro Kateřinu), rozběhlo se zateplování i budování slunečních kolektorů. Blízko moštárny vyrostlo vzdělávací středisko se zázemím, postavené, jako první energeticky pasívní veřejná budova v republice. V obci vyměnili veřejné osvětlení, čímž snížili původní spotřebu na polovinu a které navíc ponechává hvězdy v jejich původní kráse...
Podívat do Hostětína se prostě vyplatí. A možná,by se tam občas měli podívat i
zelení...stálo by zato udělat z "větrů" opět"svěží" vítr.
 
 

Reklama