Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Září 2016

Drobnosti z Facebooku..

30. září 2016 v 11:26 | Přemysl Čech |  Vejšpechty z FA.
I když je člověk sám v bytě, může se pěkně vyděsit k smíchu.. Protože nejraději obědvám u poledních zpráv na ČT 1, zapnul jsem ovladačem telku a jdu do kuchyně pro zob. V tom se z pokoje ozve.. "To jsem já Přemku, kde jsi?" Už jsem chtěl odpovědět, že v kuchyni, když mi došla absurdnost té situace.. Vletím do pokoje a tam byla asi upoutávka na "Nemocnici na kraji města"..



Odposlechnuto ve vlaku..
Povídá muž ženě - "Slečno, vy se mi tak líbíte, že bych si vás s fleku vzal za manželku"..
A ona mu odpoví - "To by šlo těžko, já jsem totiž na ženy".
Muž na to - "Ale to je skvělé, dokonce i záliby by jsme měli stejné!"

O vývozu demokracie, pokroku a utrpení.

26. září 2016 v 16:49 | Přemysl Čech |  Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=554993

Neonový had.

25. září 2016 v 16:02 | Přemysl Čech |  Texty písní.

O hřebčíně v Napajedlích.

21. září 2016 v 18:01 | Přemysl Čech |  Výlety.
Hned vedle zámku v Napjedlích se nachází věhlasný hřebčín, který letos slaví 130 výročí svého vzniku. Ale nebyl postavený, jako prvo plánovitý domov pro koně, vznikl přestavbou původního zámeckého statku pro chov skotu (né Skotů) a to díky Aristide Baltazzi, který se přiženil na zámek a byl velkým nadšencem dostihových závodů. To, že se jednalo původně o stáje hovězího dobytka má ještě v areálu hřebčína několik připomínek.
Než začneme s prohlídkou současného areálu stájí musím říct, že tak jsem jsem byl zklamaný chátráním fontán a zámecké zahrady, jako celku, tak naopak jsem byl nadšený krásou areálu hřebčína. Normálně se jednotlivci tam neprovází, ale já měl štěstí, že jsem tam potkal člověka se kterým jsem kdysi dávno pracoval v JZD a ten mě hřebčínem velmi ochotně provedl. Jen ještě trochu k historii. Jak jsem už předeslal hospodářské budovi byly postaveny během 18.stolet, jako zařízení zámku a teprve asi o sto let později přestavbou stájí vzniká hřebčín. Ten byl v držení zámku až do roku 1935, kdy tehdejší majitelka musela zámek i hřebčím prodat, protože se zadlužila hledáním ropy, v dražbě Antonínu Baťovi. V roce 1937 stát tento hřebčín vyměnil s panem Baťou za lukrativní pozemky důležité pro další rozvoj továrny. V držení státu byl hřebčín až do roku 2005, kdy prodejem zbylých akcií a hlavně zlaté akcie, přešel hřebčín opět plně do soukromých rukou..

No vás zvu k prohlídce překrásného a udržovaného areálu pro chov špičkových koní..


Už na květinách při vstupu do hřebčína pochopíte, že se tu o všechno starají s láskou..



No není to nádhera?.



Jak jsem přišel blíž k výběhu, hned za mnou přiběhl jeden kůň okouknout, co jsem zač..



Zde je důkaz, že původně se zde jednalo o místo k ustájení krav.. To byly ještě doby kdy si lidé těchto užitečných zvířat považovali a stavěli jim bydlení i se sochařskými "portréty"..



Další pozůstatek toho, že původně se tu choval skot a že tu probíhal i jeho prodej.. Jedná se o krytou dráhu na vodění krav a býků při prodeji.. V součastnosti je pro koně nevyužitelná, neboť je nízká a mohlo by dojít ke zranění. Slouží jako sklad suchého krmiva a podobně. V příštím roce by se měla začít opravovat.



Uprostřed původní vodící dráhy se nachází něco, jako veliký altán, místo pro předvedení a aukci koní..
Před ním je mezi cypřiši hřbitov těch nejúspěšnějších koní ať už po stránce sportovní, tak i v počku kvalitních potomků..



Tento byl jeden z nejlepších plemeníků..



Tohle je vstup "apartmánů" pro nejlepší hřebce..



Ostatní, i když mají stáje společné, mají krásně vyzdobený vchod..



A každý výborný kůň ma i svou vizitku u dveří.. Jako třeba ten, co bydlí zde.



Je tam kromě jeho jména i rod, datum narození a úspěchy.. No a taky, jak v tom kapitalizmu vydělává..



A tady je malá zajimavost.. Asi by jste neuhádli, proč jsou právě tady tak zteřelé cihly a jinde ne.. Ne, nebylo to jejich horší kvalitou, ale proto, že se zde skladovala pro zvířata nezbytná sůl a ta časem prosolila i cihly. No a dalším časem, na to došli ptáci a létají sem zeď ozobávat..



Abych se neloučil s tím krásným hřebčínem tou ozobanou stavbou, tak ještě jedno pěkné zákoutí..



A na úplný závěr, pokud by jste snad po mé reportáži zatoužili hřebčín navštívit, tak to jde jen ve větších skupinách po předchozí domluvě, což je kvůli provozu pochopitelné. Ale pro objednané skupiny tu mají i prodejnu ze suvenýry, možná by vám prodali i pytlík pravých koňských koblížků, no a není zapomenuto, ani na případné nekoblížky vaše..

A to už je přátelé opravdu "fšecko" a těším se zase někdy na schledanou při výletu..Mrkající

O tom, že USA posilují Rusko ve světě.

18. září 2016 v 17:28 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=552951

Dál jsi nevěrná.

18. září 2016 v 10:17 | Přemysl Čech |  Texty písní.

O tajemství zámku v Napajedlích.

16. září 2016 v 18:12 | Přemysl Čech |  Výlety.
Už loni jsem si udělal výlet do Napajedel a chtěl se podívat hlavně na zámek a jeho zahradu. Byl jsem tenkrát docela zklamaný, že ani k zámku, ani do zahrady se nedá dostat a to proto, že zámek koupila jedna místní paní (neřeknou jí tam jinak, jako hraběnka, ona je však realitní makléřka) a ta vše zavřela a vpouští tam lidi jen u příležitosti nějaké akce a svým způsobem tak chce i donutit město Napajedla, aby to od ní koupilo. No a právě kvůli referendu, které má být o koupi při letošních volbách jsem se tentokrát trefil do dne otevřených dveří, aby si občané Napajedel mohli prohlédnout stav toho o čem mají hlasovat. Tak že jsem i konečně mohl nafotit stav okolí zámku a zahradu a také jsem se dozvěděl neskutečně zajímavou a na světě zcela jistě ojedinělou věc na kterou by nepřišel ani Jára Cimrman.. A nebo to byla jeho práce? Jde o záležitost, proč musela majitelka zámku Maria Baltazzi-Stockau prodat zámek panu A.Baťovi. Přátelé to budete fakt zírat a nebudete tomu věřit, tak jako já, dokud jsem neuviděl.. Ale o tom až na závěr prohlídky "kolemzámčí"..


Zámek ze zadní části vůči hlavní části města je vcelku opravený.. Všiměte si podkrovních oken, ty samo sebou původně na zámku nebyly, ale když po 89 se stal pro Fatru Napajedla stal zámek prakticky přítěží, tak bylo rozhodnuto tam vybudovat za přispění vlády něco, jako školící středisko, aby se mohla opravit v první řadě střecha, no a památkáři byli dotlačeni k souhlasu, aby se to podkrovní ubytovací zařízení tam udělalo, co na tom, že zámek už vypadá jinak.



Z opačné strany už je zámek zanedbaný, peníze prostě na opravy došly..



Pokud o zámku jde snad říct, že není v nějak hrozném stavu, pak tedy o kašnách a jiných vodních prvcích, kterých je tu hodně lze jen říct, že jsou v havarijním stavu..



Tak tohle je zámecký plavecký bazén, kde se ještě po listopadu v 90 létech chodili lidé koupat. Dnes je to katastrofa..



Altám u bazénu slouží už jen pro techniku, kterou dělí několik generací..



Další ze zničených kašen zubem času..



Jedna z posledních dvou funkčních vytváří krásné zákoutí..



Tady je to druhá, tedy spíše jezírko..



A tady je takové romantické zákoutí ná kávu či čaj odkud byl prý krásný pohled na Napajedla.. Dne bohužel je vyhled jen do bujných náletových dřevin..



Zde byl v době před listopadem Fatrou vybudovaný závodní kulturák a divadelní sál, pořádali se uvnitř i venku nejrůznější akce. Po koupení zámku současnou "hraběnkou" přestal být postupně využitelný, protože ta do něj nechce nikoho pouštět a tak chátrá.. Je to zřejmě součástí nátlaku, aby město zámek od ní vykoupilo..



Pohled z parku na zámek. Alespoň, že zeleň je jakž takž udržovaná, udajně na to přispívá stát.



Přátelé a slibované ze začátku na závěr. Tohle je důvod, proč kdysi v 35 roce musela zadlužená hraběnka prodat zámek panu A.Baťovi. Zkuste uhodnout, co provedla tak hloupého, že se zadlužila? Já myslím, že kdo to neví, tak těžko dojde na to, na čem ona dobrá žena prošustrovala na zámku peníze..



Přátelé nějaký vtipálek nebo blb jí namluvil, že se pod zámkem nachází ropa a milá hraběnka investovala do jejího hledání. A tak se ta dobrá a naivní žena zadlužila. Jistě uznáte, že hledat ropu vedle zámku určitě nemá ve světě obdobu.. Tak nevím, byl to Cimrman, nebyl to Cimrman. Kdyby byl, tak věřím, že ta ropa tam je, jen asi o km hlouběji, než tehdy vrtali.. Mrkající

A to je zatím vše a příště o krávíno-hřebčíně vedle zámku.

O dvou druzích "podnikání" v Česku.

15. září 2016 v 16:51 | Přemysl Čech |  Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=552231

O tom, jak je to vlastně s kaštany.

12. září 2016 v 17:52 | Přemysl Čech |  O planetě a přírodě.

V minulé době začala u nás postihovat kaštany v té době pro ně závažná nemoc a to "Klíněnka jírovcová".. Stromy byly vemi invazivně napadány a vypadalo to málem na konec kaštanů. Proto jsem si vybral kaštan pro jeho dostupnost za takový trochu modelový strom už v minulosti, abych mohl sledovat, jak dál se ta nemoc bude vyvíjet. Jsem zastánce teorie, že příroda si umí pomáhat sama a tak bylo zajímavé sledovat, zda se můj předpoklad naplní. Pro začátek fotku listů kaštanů z doby, kdy rozsah byl stále velký, ale už bylo jasné, že kaštany to přežijí..


Tento snímek je 5 roků starý a focený v červnu.. Na konci srpna, byly listy už suché.. Je škoda, že starší fotky, ještě děsivější mně odešly s počítačem na věky.. Tenkrát jsem nic nezálohoval. V této době dokázala klíněnka zničit celý list ještě na začátku léta.

Dnes je však situace zcela jiná, klíněnka už kaštany v naší oblasti napadá velmi málo, bohužel díky tomu, že kaštany byly nějaký čas oslabené předčasnou ztrátou listí, jako sekundární škůdce, který dříve pachal na těchto stromech jen malé škody se objevila jiná nemoc listů. Zatím co KLÍNĚNKA je škůdce živočišného původu, tato druhá nemoc je původu houbového a lidé ji s klíněnkou v současné době stále zaměňují..
Jde o onemocnění "Hnědou skvrnitostí listů" - "Guignardia aesculi".. Zatím co nekrotické skvrny po požeru klíněnky se objevují spíše od středu listů, houbová choroba postupuje od jejich okrajů.


Toto je její typický projev.



A tohle je klíněnka.. Oba snímky a i ty další jsou z letošního 11.září.



Tady oba listy pohromadě, vlevo houbová choroba hnědé skvrnitosti listů, vpravo klíněnka..



Z pěti listů jeden napadený klíněnkou, tři houbovou chorobou a jeden list relativně zdravý..



Listy napadené skvrnitostí listů daleko rychleji zasýchají.. Ty napadené jen klíněnkou už prakticky vůbec ne.



Takhle vypadají kaštany u nás (foceno 11.9.) prakticky až do konce října u nás poslední tři toky a opadávají až na jeden strom prakticky v normální čas, kdy mají.



A takhle vypadají kaštany na židovském hřbitově v Uherském Brodě ve stejný den, jsou tak zdecimované, že ojediněle raší nové listy a i místy opět kvetou. Je to nejspíše tím, že kolem jsou zdi, nikdo listí neshrabe a tak infekční prostředí je tam pro stromy obrovské. Stejně tak, jsem pozoroval, že i kaštany v Kroměřížské zámecké zahradě byly daleko víc napadeny, než jinde.Ale nemůže už za to tolik ta proklínaná klíněnka, jak spíš ta houbová nemoc.
No a aby toho nebylo málo, v Olomouci nedávno v parku Flóry museli vykácet kaštany, protože s dovezenými stromy se jim tam dostala daleko nejhorší nemoc kaštanů a to SLIZOTOKOVÁ NEKRÓZA JÍROVCE.. A protože přírodě u nás bude zase nějaký čas trvat, než si na ni najde obranu, jediná věc, co se dá udělat je vykácet strom a spálit. To už je bohužel ta špatná stránka globalizace, že při obchodu se zavlékají škůdci, choroby a náletové rostliny tam, kde nemají konkurenci a přirozené nepřátele. Ale příroda to časem jistě srovná zase do jisté rovnováhy, stejně tak, jak jednou srovná do latě i nás, největší škůdce přírody - lidi.


O tom, jak moc nás ohrožuje migrace.

8. září 2016 v 19:33 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=550503

Poměrně čerstvá historka..

8. září 2016 v 16:41 | Přemysl Čech |  Vejšpechty z FA.
Přátelé, tento týden, když jsem jel autobusem, tak vedle přes uličku si sedl takový mohutnější pán, co do výšky a šířky, no sedl.. Půl zadku mu viselo do uličky a druhá se tiskla k manželce, co seděla u okna.. No a ten pán vám vybral z tašky takovou tu větší grahamovou kostku, co normálně sníte tak na sedm ukousnutí a jal se ji rvát do pusy, když byla už v polovině, tak jsem pojal podezření, že ji hodlá sníst jen na dva hlty, ale to jsem se hluboce mýlil. Ten milý otesánek přibral k práci i druhou ruku a společným úsilím to mega sousto do té pusy nakonec narval celé. Přátelé, jak to žvýkal, tak žgraně se mu vyduly do všech světových stran a když to polykal, tak jeho krk vypadal, jako hadí tělo, co pozřelo králíka.. Hambím se, že jsem ho při tom neskutečném výkonu pozoroval, ale od toho se fakt nedal odrhnout zrak.. Ještě, že on byl na rozdíl ode mě slušný a hleděl po další kostce v tašce..Usmívající se

O muzeu a kruhovém objezdu na Hradišti..

6. září 2016 v 18:31 | Přemysl Čech |  Výlety.
Přátelé, tož tedy druhé pokračování z Hradiště, klášterní čtvrti Znojma na druhém kopci..
Když jsem šel z míst od kláštera kolem padajících klášterních hospodářských budov, které si vzali na starost po navrácení majetku cirkvi hlavně zloději kovů, došel jsem k významné současné stavbě a to kruhovému objezdu, který mě naprosto uchvátil. Čím, tak o tom až na konci, protože i na konci těch padajících budov se objevil zázrak v podobě malé, ku podivu opravované, krásné "budovky" a vedle ní byl vjezd do bývalé hospodářské části. A za ní byla velmi hezky opravená další budova a jedna spíš zachráněna od dalšího chátrání. Tak jsem tam vydal na průzkum.


Opravovaná část bude sloužit poměrně nově vzniklému muzeu, ve kterém jsou informace a předměty z vykopávet, hlavně z doby Velkomoravské říše, jako zázemí pro pokladnu, prodejnu suvenýrů, záchody pro návštěvníky a VIP pokoj navrchu pro hosty. Doufám, že až bude hotovo, budu také VIP host už jenom proto, že jsou tu artefakty od Přemysla Oráče až po první Přemyslovce.. Ten pokojík nahoře bude jistě kouzelný..



Sama budova muzea vytvořená opravou bývalé hospodářské budovi je hezká z venku a hlavně ze vnitř, opravdu to bylo milé překvapení.. Také tak trochu klame tělem, protože teprve uvnitř uvidíte, jak je velká.. Místo, kde jsou stoky s lavečkami je vchodem do expozice za níž je ještě dílna na čistění a restaurování nálezů z vykopávek. Ty se provádí jak tady na Hradišti, tak hlavně v místě před bývalým opevněním u silnice na Mašovice, kde bylo nalezeno více, jak 1500 hrobů z dob Velké Moravy..
Přední část budovi slouží, jako zázemí a ubytování vedoucího výzkumu. Pro ubytování brigádníků, hlavně z řad studentů archologie je v areálu opravená ještě jedna budova.



Než vejdeme do samotného muzea, komu vlastně patří.. Řád Křižovníků, když viděl, že nemá peníze ani na ostrahu svého majetky, který v těch cennějších částech zkončil ve sběrných surovinách a ostatní kvůli tomu padalo a to byl celý areál před listopadem opravovaný pro chov závodních koní, tak souhlasil s vytvořením Nadace sv. Hypolita tím, že do ní vložil budovi a vysoká škola se sponzory zase zafinacovali opravy. Jen mě překvapilo, jaká VŠ.. No pajdák.. Ale světem od jak živa nehýbou instituce, ale lidé pro něco nadšení..



Hned na začátku prohlídkové trasy je přehledná tabule, jak to na Moravě šlo od dob Sámovi říše až po první Přemyslovce.
Mimochodem víte, že první přemyslovský kníže Bořivoj se podřídil mocnému velkomoravskému knížeti Svatoplukovi a nechal se pokřtít pravděpodobně arcibiskupem Metodějem. Jenže postupem let začala růst síla Přemyslovců a to byl konec Velkomoravské říše.



Mapa tehdejších pravděpodobných hranic..



Pohled na expozici.. Mimochodem jsou zde i nálezy i z jiných období, které předcházeli Sámově říši..



Možná vás překvapí, že jedním z nejvzácnějších exponátů je zachovalé vajíčko staré minimálně 800 roků. Oni lidé dávali svým mrtvým blízkým do hrobu vajíčka často, ale téměř žádné se, díky času a někdy i samotnému odstraňování zeminy, nezachovalo..



Expozice je i částečně venku, kde se nachází oplocení a replika obydlí našich předků.. Když si představím, jak bydleli třeba obyvatelé Babylonu více, než 2000 roků před nimi, kteří třeba už stavěli z nepálených i pálených cihel, pak si uvědomíte, jaké byly obrovské kulturní a technické rozdíly v naší civilizaci před Kristem i po Kristu..

To je z muzea vše, tak že se vrátíme ještě na skok před vchod do bývalého hospodářského dvora a dnes čím dál více skanzenu a muzea.



Uvidíte tam sochu bývalého velmistra Rytířského řádu Křižovníků Michaela Jakuba Alexandra Stewarta.. Asi se na to chátrání už nemohl dívat, tak se ke svému majetku postavil zády. A na co, že se to podíval? Na žádné chátrání, ale plýtvání..



Dívá se na kuriozní kruhový objezd nejspíše pro pěší, protože spatřit na něm auto je stejná vzácnost, jako vykopat nějaký velkomoravský nález. Ale stál jistě daleko víc peněz, jako úprava křižovatky nějakou levnější cestou a to se vždycky někomu hodí..

A tak opustíme Hradiště i rytíře počítajícího auta a příště o největší kuriozitě z Napajedel.. To opravdu nikde jinde na světě nenajdete.. A můžete mi to opravdu věřit..

O tom, že paní Merkelová ví, že ničí vlastní stranu.

5. září 2016 v 17:25 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=549641

O tom, že pan Babiš nemusí už ani na vlastní chleba mazat vlastní máslo..

4. září 2016 v 17:50 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=549302