Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Srpen 2016

O robotizaci společnosti..

31. srpna 2016 v 17:14 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=548322

O cestě na Hradiště ve Znojmě.

29. srpna 2016 v 17:48 | Přemysl Čech |  Výlety.
Přátelé, od doby kdy jsem ve Znojmě odmaturoval na zahradnické škole, tak jsem toto místo, které jsem si zamiloval už jen proto, že jsem se tam poprve fest zamiloval, navštívil mnohokrát. Ale musím se přiznat, že vždycky jen letem světem. Tentokrát byla změna a já se tu ubytoval na tři dny. O tom prvním už jsem psal, to byly ty Hnánice a pak zázračné místo v Rakousku.. Ten druhý den jsem věnoval výletu na který jsem si od střední školy prostě nikdy nenašel čas a asi ani chuť kvůli lenosti. Znojmo je prostě takové "horské" město, kde pořád stoupáte nahoru a když tam dorazíte, třeba na hrad, tak zjistíte, že jeho jedna velmi zajímavá část Hradiště je na protějším kopci a to bez spojení mostem přímou cestou. Dá se to pouze objet autem. Ale mým autem jsou nohy a nikdy se mi proto zatím nechtělo jít poměrně prudkým srázem dolů a pak stejně prudce stoupat na horu a zpátky absolvovat to stejné.. Ale 46 roků tam nejít se podívat už mi přišlo, jako ostuda a tak jsem si zavelel - JDI a šel jsem. Ku podivu ta cesta nebyla nakonec tak děsivá, jak mi ji líčily oči a má lenost.. Tak se pojďte se mnou podívat na čast Znojma Hradiště, kde je kostel s klášterem, kaple, muzeum a kruhový objezd. Ale o těch dvou posledních věcech až zase příště..
Tak že jdeme sestoupit do Gránického údolí..


Když se podíváme směrem k Hradišti od města je vidět kaplička z křížové cesty nahoru, pak kaple a kostel.. Zajímavé je, že se zdá, jakoby kostel byl u kaple, ale je mezi nimi skoro 200 m a mnoho domů, které však nejsou vidět.



Až sejdete dolů do Gránického údolí, najdete tu naučnou stezku podél potoku, kde se vyskytuje údajně hodně mloků a i ta stezka se po nich jmenuje.. Sešup dolů je docela prudký, ale v nádherném stínu, takže i tropické teplo, co ten den bylo, nevadilo..



Cesty na horu byly dvě, jedna po křížové cestě poměrně ve stínu a druhá víc po sklách na slunku.. Proto na vrch jsem šel tím zastíněným stoupáním..



Kolem spousta skal..



Na spodní části vrcholu menší kostel sv.Antonína Paduánského, ke kterému vede ona křížová cesta a od kterého byla nádherná vyhlídka na Znojmo přes Gránické údolí i přes údolí, kterým protéká řeka Dyje na protější Kraví horu..



Pohled od kaple..



Po asi dvěstě metrech už mírnějšího stoupání se nachází kostel sv.Hyppolita s klášterem..



Patří rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou..



Chrám energie ducha a chrám energie spotřeby vedle sebe.. Za kostelem je vidět kousek budovy kláštera.. I když vše vypadá zachovale, pak je to jen zdání.. Klášter je opuštěný, pár členů řádu sídlí v Praze a až na nějakou tu bohoslužbu to tu pozvolna chátrá..



Hospodářská čast před restitucemi téměř opravená chátrá a po nájezdech lovců kovů v minulých létech i padá.. Ale je tu přece jen malá naděje, ale o tom až příště..



Rychle si vylepšeme chuť pohledu něčím daleko hezčím a také tím, co jsem po cestě nahoru i dolu potkal..



Hmyz byl spíš vidět cestou dolu, tou druhou, která vedla ve skalách daleko víc na slunci..



Skalní kobylky měly i skalní zbarvení..



Poslední motýl a ...



A kamenou brankou jsem vešel z Gránic do údolí řeky Dyje.. A to už je pro dnes opravdu všechno, příště pokračování o Hradišti..
Tak snad vás ta cesta moc nezmohla..Mrkající

Riskantní cestovatel.

28. srpna 2016 v 16:29 | Přemysl Čech |  Básničky - prasničky

Okupační.

21. srpna 2016 v 13:53 | Přemysl Čech |  Básničky - prasničky

Tentokrát o Kalouskově TOPce..

20. srpna 2016 v 17:02 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=545298

O zázračném místě "na Znojemsku"..

18. srpna 2016 v 18:27 | Přemysl Čech |  Výlety.
Po prozkoumání přírodní lokality Hnánice jsme se s kamarádkou vydaly do "rakouského Znojemska" do obce Retzbach, která se skládá ze tří obcí, z nichž blízké okolí jedné z nich je místem zázraků..
Už jen cedule díky které jsme i v Rakousku na Znojemsku byla přinejmenším zajímavá..


Alespoň to hlásá v tom smyslu místní cedule. Ale pokračujeme dál k místu zázračných energií, kam se jezdí nabíjet lidé ze širokého okolí, tedy i z Moravy.




Nejedná se o šikmou věž v Itálii, ale o šikmou kapličku a kdo ví, zda za jejím sklonění k zemi nestojí ona místní tajemná energie.. Kamarádka, kterou jsem požádal, aby si tam stoupla, aby to vybočení bylo vidět, kupodivu i přes ty energie zůstala rovná..



Prý se tu nachází tři energeticky silná místa. To první je tady to vyšlapané mezi kameny uspořádanými do kruhu.. Lidé sem chodí postát a musí být při tom otočení čelem ke kapličce, kda je druhé a údajmě nejsilnější místo stran té energie.



Ona kaplička, kde se kříží dva zlomy pod zemí.. Jsou zde lavičky, aby si tu lidé mohli v klidu "dobít baterky"..



V tomhle balvanu, co vypadá trochu, jako obličej jsou vyhloubeny nejspíše časem a počasím jamky, ve kterých zůstává po dešti voda a protože se jedná o posvátný kámen, možná, že je i svěcená..



Kámen z druhé strany..



Kousek dál od kapličky a posvátných kamenů je vybudovaná zvláštní půl kruhová rozhledna, která i když je nízká, tak zabírá široké panorána ve výhladu do krajiny. Ale nejdříve se podíváme vpravo, kde jsou vidět základy kostela Panny Marie, který neměl dlouhou historii, protože byl zbouraný už po roce 1785. Teprve v r.1995 byly odkryty základy kostela. V místě, kde stojí muž a žena se nachází údajně to třetí energetické a léčivé místo..



Z kruhováho výhledu jsou vidět rakouské vinice, prakticky všechny jsou zatravněné, tak že se neořou, nerotavátorují a taky je není potřeba stříkat proti plevelům. Jen se musí pravidelně sekat tráva. Tento systém je výhodný, protože zabraňuje větrné i vodní erozi, půda si uchovává více vláhy a vinice je i více chráněná proti houbovým chorobám..



Výhled na jednu ze tří obcí Mitterretzbach.




A když se podíváte z opačné strany půlkruhové vyhlídky spatříte v minulém blogu zmiňovaný hotel Vinice Hnánice..



A to je pohled od kamenů směrem k základům kostela a "rozhedně"..



Pokud někdo umí dobře německy a chce si přečíst něco o tomto místu.. Mimochodem vlevo nahoře je plánek zlomů v půdě a kde "vyvěrá ona energie"..
Narazili jsme tam na manžele, kteří se tam pravidelně jezdí "nabíjet" a tvrdili nám, že cítí mravenčení po celém těle a úlevu od bolesti.. No nevím, s berlemi došli a s berlemi i odešli, tak asi moc velké zázraky to nebudou. Jinak já ani kamarádka jsme žádné mravenčení po těle na žádném ze tří míst necítili, i když jsme se upřímě snažili, ale asi nejsme dost senzibilní.. Ale to nevadilo, protože dobrý pocit z toho místa snad musí mít každý, kdo jej navštíví..

No a na závěr vám musím prozradit průšvih, co jsem tam udělal. V té kapličce je totiž zvon se který může každý zazvonit, něco si při tom přát a to přání se mu splní. Rozhodl jsem se pro světový mír a řekl jsem kamarádce, aby mě při tak významné chvíli vyfotila. Tak to přání má skleroza ještě zvládla, ale až jsme odjeli, tak jsem si uvědomil, že v té vypjatě slavnostní chvíli úplně zapomněl rozhoupat ten zvon..



Ale možná, že pan Alzheimer to se mnou myslel dobře. Co kdybych zazvonil a světový mír by nenastal?
Tak jsem si mohl alespoň mohl ponechat naději, že všechno, co se poutá k tomuhle zázračnému místu, může být i pravda..
A to už je odtud všechno, nakonec ten zvonec sám naznačuje, že je konec.. Mrkající

Šplechty z loňského dusna v srpnu na FA.

17. srpna 2016 v 17:18 | Přemysl Čech |  Vejšpechty z FA.

Přátelé, ač v noci větrám, přes den mám stažené žaluzie, už mám tak rozpálený byt, že se bojím i prdnout, aby bytovka nevyletěla do luftu a pak nepadala místo těch Perseidů..
Usmívající se


Dnes do rána se mi z večerních 31 st. v bytě podařilo vychladit jen na 29 st. Venku už je, jako ve vysoké peci v Ostravě a já začínám snít o frigidní ženě..
Usmívající se


Vytáhnout u nás dnes Gothajský salám na 30 minut z ledničky, tak je z něho uherák.
Usmívající se


Tedy na to, že se mi každý rok v létě odpařuje voda z mozku už jsem si za ta léta zvykl, ale to, že ztrácím vodu i ze svých špeků, tak to je už je i na mě letos, tak nějak trochu moc.. Ještě pár dnů horka a budu, jako švarcvaldská šunka. Usmívající se

O Prague Pride..

15. srpna 2016 v 13:19 Ostatní.

http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=543799

O těžkosti.

14. srpna 2016 v 16:15 | Přemysl Čech |  Básničky - prasničky

O kráse kolem Hnánic..

10. srpna 2016 v 17:54 | Přemysl Čech |  Výlety.
Tak dlouho mi kamarádka psala o krásném místě na hranicích u obce Hnánice až mě to tam teleportovalo.. No ano, zavezla mě tam kamarádka, abych mohl zase něco nového a tak trochu kouzelného nefotit. Tohle místo se nachází v místě, kde před listopadem 89 sídlila pohraniční rota a lidé sem až na vojáky prakticky neměli přístup. Ale jak se říká, že všechno špatné je pro něco dobré a naopak, i zde se v tom dobrém smyslu zachovala díky liduprázdmnosti skoro panenská příroda. Dnes je tu Národní park Podyjí. Bohuže dnes i tady už narazíte sem tam na odhozenou PETku či jiný brajgl, ale zatím je to jen v minimální míře. Je to krásný kraj s vřesovišti a suchomilnými rostlinami. Je to také místo odkud je krásný výhled na proslulou vinici Šobes, která je jednou z nejstarších s nejlepší polohou u nás a srovnatelnou s těmi nejlepšími vinicemi Evropy. Pokud by jste se sem chtěli podívat, pak můžete rozložit svou základnu v krásném hotelu, který vznikl přestavbou z bývalých kasáren pohraniční stráže a od tud podnikat výlety nejen po národním parku a k vinici Šobes, ale i do blízkého Rakouska, ale o tom až zase někdy jindy. Tak nejdříve ke vzhledu té základny, která dobře zapadá do tohohle místa plného skal a kame

ne..


V tomto hotelu najdete krom restaurace, degustace vlastních vin a jejich prodejny i vellness centrum..



Jsou zde sportoviště i dětské hřiště.. Kolem hotelu vede cyklostezka.. Ale teď už honem na prohlídku okolí..



Z blízké vyhlídky můžete spatřit proslulou vinici Šobes. Momentálně na ní i v některých místech probíhají vykopávky z mladší a starší doby bronzové, což by mohlo i pomoci snaze vinařství o zapsání této vinice do přírodních památek UNESCO..



Můžete se i kochat vyhlídkou do panenského údolí řeky Dyje a na skály, které pohlcuje postupně příroda.. A ještě k tomu krásnému musíte přidat to, co potkáte cestou, pokud máte proto oči otevřené..



Hmyz, co tu žije v souladu se sebou i bodláky..



Česnek žlutý, který je zde rozšířený..



Vřesoviště..



Diviznu rakouskou..



Koníka.. Jen ho osedlat..



Odrazy národního parku v řece, podle které se jmenuje..


A pak se vrátit do své základny a zítra jít dál, třeba na Šobes..

Jak vybírá Turecko nevěstu..

9. srpna 2016 v 19:50 Ostatní.


http://premekcech.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542581

Bloudění.

7. srpna 2016 v 17:22 | Přemysl Čech |  Básničky za víčky.