Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Říjen 2011

O Floře pod taktovkou Cimrmana..

23. října 2011 v 17:46 | Přemysl Čech |  Jára Cimrman a Hilda
Přátelé, první část zprávy o Floře Olomouc jsem zakončil obrázkem "zeleninové umělecké plastiky", která byla inspirována právě dílem Járy Cimrmana, kterého děsně rozčilovalo (když o tom přemýšlel na WC, tak přímo sr...), že se na zkrášlování obydlí používají pouze květiny, okrasné keříky a stromečky. Přitom ovoce a zelenina jsou taky krásné a barevné. Rozhodl se proto v sídlech některých pokrokových průmyslníků dělat tato aranžmá....no stalo se tak nakonec pouze u jednoho. Problém byl v tom, že než toto náročné dílo dokončil, bylo už z větší části snězené a ta zbývající část brzo zasmrádla..
A tak jsem rád, že si Olomoučtí na svého krátkodobého rodáka vzpoměli a věnovali mu část výstavy..

A nejednalo se jen o náročná aranžmá, hlavně ze zeleniny, ale i o některé předměty, které po Járovi v Olomouci zůstaly, než zmizel... Kam? Tak to až zase někdy příště.

A nyní mi dovolte několik nádherných ukázek z výstavy..


Zelí Jára pro své aramžmá přímo miloval, protože se jím rychle zaplňoval prostor a hlavně mu ho nikdo za jeho zády neujídal...


Jak vidíte i Olomoučtí správně pochopili, jak je zelí dekorativní i tím, že se neztrácí...


A tak Cimrman doporučoval zelí i do aranžmá lákavě barevné zeleniny... Říkal, alespoň něco tam vydrží...


Je nutno říct, že mistr používal k výzdobě hodně i dyně, ale ne tyhle drobné, které si riskli pořadatelé...


Jára propagoval dyně pořádné, které jen tak někdo neodnese a docela dlouho vydrží...


Aranžmá s ovocem moc nebylo, souvisí to s tím, že právě ovoce se ztrácí nejrychleji, Jára doporučoval tyto artefakty potírat místními tvarůžky, ale z nějakých důvodů se to neujalo...


Zato se tu ujal jiný jeho nápad a to cukrovinky z tvarůžků... Jak vidíte, je to hit a stále jsou vyprodány... Zlé jazyky tvrdily, že tam nebyly z důvodů vykoupení, ale kvůli pořadatelům, aby jim výstava nenasmrádla... No kdo ví, jak to je...


Dokonce i česnek byl uzavřen do skleněného "trezoru" a těžko říct, zda také z důvodu smradu či strachu z krádeže..


Tak o tuhle dekoraci pořadatelé strach neměli... Byla upomínkou na slavný Járův výrok...
Nejzdravější ovoce je to nemocné... Vycházel ze zkušenosti, že v jistém roce během první světové války bylo všude ovoce napadnuté škůdci a nemocemi krom těch mist, kdy byl použit yperit..


Obdiv sklidil i jiný z nápadů Járy a to budky pro kukačky.. Doufal, že je tím odnaučí "zanášet" a kdyby se ochočily, staly by se okrasou každé kuchyně...


A tohle je z bohaté včelařské činnosti Járy ještě v Letohradě. Jedná se o včelín, který však nebyl nikdy použitý a proto se zachoval i ve velmi dobrém stavu. Jára tyto domečky pro včelky, jak jim říkal, pletl z levného materiálu a tak se včelařem mohl stát i chudál. Bohužel nějak nedomyslel, jak z včelínu dostat ven med a právě proto, se nám použité včelíny nezachovaly díky nutnému rozpletení...


Cimrman měl opravdu velké srdce a myslel i na ty, co by rádi včelařili, ale měli strach ze žihadla... Jeho tehdejší včely ze dřeva, ale pro svou velikost spíš vzbuzovaly hrůzu, to dnes díky umělé hmotě jsou skoro k nerozeznání od pravých..


Přátelé dovolte abych se s vámi rozloučil vrcholným dílem génia a to přenosným včelínem. Lidem, co jej nosili na zádech se říkalo opylovači a byla to sezoní živnost. Chodili na pole s řepkou i do sadů rozkvetlých jabloní a pár dnů tam postáli..

Přátelé, tak mě dodatečně ještě napadlo, že mám i maličký důkaz, že musím být potomek Járy Cimrmana a Hildy... Ty dyně jsem převzal po nich a tady je důkaz....


Těm, co mi to všechno věří, přeji hezkou noc, sladkou jako med..Usmívající se

O Floře pod taktovkou podzimních barev

18. října 2011 v 18:53 | Přemysl Čech |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Přátelé, tentokrát vyjímečně nebudu ukecaný a nechám mluvit jenom fotky, ale mám ještě minimálně jedno pokračování a tam se doufám zase "vyřádím"... Jednak ještě v dalším blogu nabídnu vystavenou zeleninu a možná taky dovětek k článečku o Járovi Cimrmanovi a jeho vztahu k Olomouci, který jsem uveřejnil včera na svém blogu na iDNES.

Takže pojďte se mnou na prohlídku barev.


No mě osobně se ten barel od barvy nelíbil, podzim přece není žádná syntetika... Jo, slíbil jsem mlčet, tak už ...no jen snad, že začneme "hamburgerem"...








Květiny se tu samosebou i prodávaly...


A kdo se nebál, mohl si zakoupit "nenasytnou" masožravou rostlinu...

Tak už jen na závěr pohled do místního skleníku, kde právě kvetla Viktorie královská..




Božinku, ale to už jsme se dostali do zeleniny, tak o té zase příště...

O arboretu v Brně - 1.

11. října 2011 v 21:28 | Přemysl Čech |  Fotoblogy o městech i přírodě.
V loňském roce jsem jsem se zúčastnil po X létech setkání spolužáků na VŠ. Píši X, abych nekompromitoval své spolužáky, které stejně neznáte a o kterých stejně nehodlám psát..Smějící se

No a na tomto setkání mi jedna Brňačka navrhla, jako bývalému Brňákovi, zda bych se někdy nechtěl podívat na setkání, které pořádají jednou za měsíc, přátelé okrasných dřevin a vůbec rostliného krásna, v arboretu VŠ zemědělské v Brně. Vřele jsem souhlasil, ale teprve po roce, když mi důchod uvolnil toulavé nohy, na to došlo. No ne, já zrovna hnusně prozradil to X, ale třeba si budete myslet, že do důchodu se chodí už v padesáti...

Musím říct, že jsem měl docela výčitky svědomí, že jsem snad v té nejkrásnější části Brna prakticky nikdy nebyl. V době kdy jsem studoval a z toho jeden rok právě v těchto místech, tak se arboretum začínalo právě budovat. Později mělo různé provozní režimy, ale prakticky nikdy nebylo naprosto volně přístupné, jako park. Jednou to bylo trochu volnější, ale znáte český pěstitelský národ, začaly se tam ztrácet cenné věci a tak od té doby je přístupný jen studentům, jejich přednášejícím a dohodnutým návštěvám. Vstup je prostě na čipovou kartu.

Takže pokud budete chtít, vezmu vás na takovou malou ochutnávku "umělou" přírodou a dnes bych to viděl na velkou specialitu arboreta, na orchideje, množí je tu přes meristemy už několik desítek let a jsou zde k vidění takové, co jinde, krom pralesa nespatříte. Tak zatajte dech nad tou krásou barev a tvarů a jen se dívejte..










No nejsou nádherné, tak příště pokud se budete chtít se mnou podívat do parku, tak NASCHLE...