Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Září 2011

O burčákovém hubnutí..

27. září 2011 v 20:07 | Přemysl Čech |  Objevy novin Jerevan.
Přátelé, tak noviny Jerevan opět něco objevily.. No oni to vlastně objevili před pár roky Černohorci a začalo se to zatím opatrně šířit Evropou.. Burčák z hroznů z okolí Uherského Hradiště má odtučňovací účinky. Něco na tom bude, protože po našem burčáku mám vždycky druhý den pocit, že jsem tak nějak splaskl a přikládal jsem to tomu, že odešly plyny přijaté z burčáku.. Po té zprávě z Černé Hory jsem na to šel tedy vědecky a zvážil jsem se před návštěvou burčákových slavností a den po jejich navštívení. Přátelé, rozdíl byl za jediný den, jeden kg a tak si říkám, škoda, že nejsou aspoň deset dnů, protože už jsem zase, jako tučibomba.. Ale, aspoň to kilo jsem letos udělal..
Tak se podívejte, jak to letos bylo na burčákohubnutí letos v září...


Černohorce musela dovézt klasická parní lokomotiva, protož jich dojelo opravdu hodně a s velkou hmotností, jiná lokotka by je neutáhla...


Ihned si na náměstí postavili stan a aby náhodou nehubli moc agresivně, dovezli sebou i své oblíbené pivo..


A pak se vmísili mezi návštěvníky této oblíbené akce...


Ale, jak se to už trochu rozkřiklo i v ostatních částech Evropy, přijelo mnoho i jiných zahraničních hostů.. Ovšem přece jen místní zatím ještě převažovali a poznali jste je podle kol..


A že tam na kolech dojelo lidí, ono totiž to je zadarmo a dokonce po burčákové terapii se nemusí při cestě zpátky ani šlapat...

Kola tu prostě stály na "sucho", zatím co pánečkové u "lázeňských" burčákových pramenů prováděli vzorně pitný režim, aby hubnutí bylo, co nejrychlejší...



Tak na zdraví..


A přijeli i blízcí sousedé ze Slovenska, i když si místní nějaký čas mysleli, že jsou od Šluknova...


Tož vitajte Diabli...


Aby burčák nešel do žalůdku na sucho, tak se všude grilovalo, ale přece jen víc zdravotně pilo..
No podívejte se kolik tu bylo léčebných lázeňských stánků...


A to pak opravdu není divu, že lékárny marně nabízely i s obrovskou slevou ty nezdravé léky na hubnutí..


A taky proč by kupovali, když tu odtučňovací burčák prodávalo i divadlo...


A na závěr zpráva z Černé Hory, která došla naší redakci novin Jerevan před několika dny..

"Zatím co do vašich burčákových lázní, nás nemohla lokomotiva skoro ani utáhnout, zpátky nás táhla na půl výkonu.."

O 13. filmovém Tesáku.

19. září 2011 v 23:17 | Přemysl Čech |  Kultura.
Přátelé, tentokrát se vyjímečně nebudu dělat rádobyvtipným, i když srandy jsem si na akci, o které vám chci napsat, užil vrchovatě. Každý rok se v rekreačním středisku TON na Tesáku, který je jinak "základnou" pro milovníky Hostýnských vrchů, koná asi nejmenší filmová škola v Česku, možná i na světě.. Asi i proto má spíš takový ten vlídný rodinný charakter, neboť se tam rok, co rok schází téměř stejná skupina lidí, jen sem tam někdo nemůže, či někdo tam zavítá poprve. A protože už se jedná o 13. ročník, ani není s podivem, že někteří lidé, kteří sem přišli třeba, jako studenti zlínské filmové školy, přijíždí na Tesák už i se svými malými ratolestmi... Letos se to tam dětmi přímo hemžilo. Každý ročník filmového Tesáku je nějak tematický, v minulosti tam byl třeba režiser Krejčík či Juraj Herz..


Tento ročník byl věnovaný hlavně filmovým láskám filmového historika, scénaristy a publicisty PhDr. Pavla Taussiga, který uváděl české filmy na točené za protektorátu i hovořil o osudech herců a filmařů. Dále tu mimo jiné byla přítomná na besedách i režiserka Simona Oktábcová a historička Mgr. Gabriela Šarochová - Nováková. Musím říct, že pan Taussig se ukázal i jako skvělý bavič, i když tématika byla proti jiným ročníkům poněkud vážnější.. A tak v rámci debaty třeba vzešel nápad, že tak jak byly dřív filmové festivaly pracujících, mohl by těď vzniknout festival nepracujících umístěný do některého města ve Šluknovkém výběžku...

Pan Pavel Taussig besedující...

..Podepisující svou knihu "Maminky slavných".. Úplně vlevo paní režiserka Simona Oktábcová..

Taky se po projekcích v sobotu večer zpívalo a hlasivky se léčily preventivně burčákem...

Mimochodem, velmi se mi líbil na přehlídce jeden z uvedených poválečných filmů a je škoda, že je tak málo známý. Myslím, že to je, z mého hlediska nejlépe zpracovaný film o "propadání se do alkoholu.." Jmenuje se - Dnes naposled. Zahráli si v něm tak skvělí herci, jako třeba Vladimír Menšík, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž, Ľuděk Munzar, Vladimír Brodský, František Smolík, Jiří Sovák a mnozí další. Film natočil v r.1958 Martin Frič. Opravdu je výtečný a stojí za to vidět.


A že "naší takřka rodinné" filmové škole roste nová generace, o tom je poslední snímek.


Nemá cenu, abych se rozepisoval o všech filmech a zajímavostech z tohoto, či předchozích ročníků, pokud by měl však někdo zájem o bližší informace, či o kontakt, budu se snažit vyhovět.

Tak sbohem 13. ročníku, už se teď těším se všemi, co se letos zúčastnili na ten další 14.ročník.

O propagaci v Olomouci.

9. září 2011 v 22:53 | Přemysl Čech |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Přátelé, tak jsem se po delší době rozhodl zúčastnit i letní Flory v Olomouci. Je to už pár týdnů a nepíši, jak je u mě obvyklé, hned po akci, ale až po vystřízlivění, z ní... Tedy opožděně, tak se omlouvám, nebude to už nic čerstvého, ale přiznejme si, kolik čerstvých zpráv u nás smrdí ještě daleko víc..
Takže k té Floře. Předně musím říct, že už jsem jich za svůj život navštívil hodně, ale tato mě upoutala (naštěstí ne až na lůžko) nejvíce. Měla být o letních kytkách, koření a bylinkách. Přátelé nebyla. Byla o jediném. No pojďte se se mnou přesvědčit sami.
Koupil jsem si "vlezný" lístek a vkročil do očekávané letní krásy...
A tohle jsem všechno uviděl.

Koncert pro dva.. Nikde nikdo, kde všichni jsou????

Ani u pitné vody nebylo živáčka... Opravtu v Česku divné, kdyby šlo o pivo, tak snad ani ne, ale takhle..??.

Až jsem vešel do pavilonu, pochopil jsem, všichni návštěvníci Flory se mačkali právě v něm, třeba tady na sýr s příměsí konopí.. Opravdu zvláštní příchuť.. Ale dobré a jdu dál...

Přátelé, já zjistil, že tady je všechno s konopím, od nudlí až po olej...

Tady byly konopné i boty, konopná kosmetika a dokonce i konopné vložky..no zatím jen ty do botů..., ale kdo ví, co tu bude příště..

Přátelé, pro uvítání přátel tu byl i konopný chléb...konopnou sůl slibují už na příští Floru..

Ale konopný oděv už tu byl.. A velmi výhodný, to když na vás příjde chuť, tak ho můžete kousek vykouřit.. No a tak si i odvykáte kouření, protože jinak by jste riskoval nahotu..

Ale to co mě nejvíc dostalo i dorazilo, tak to byla zmrzlina. Zastavil jsem se u ní, nemaje na studené zrovna vůbec náladu, jen ze zvědavosti.. Prodávala ji totiž malá holčina na podstavci, aby dosáhla a byla z pultem vůbec vidět. Zeptala se mě jakou si dám. Vyhlížela velmi mile, ale na zmrzlinu jsem fakt neměl chuť.. Prohledl jsem si sortiment té studené pochutiny zkušeným okem a vítězoslavně jsem řekl - "Ale konopnou zmrzlinu určitě nemáš?"... No měla, tak jsem si ji už musel dát. Nandala mi ji do kelímku a s omluvným úsměvem mi řekla, odlouplo se jí bohužel trochu víc, ale vstřícně chtěla peníze, jako za míň. Přátelé zmrzlina byla skvělá, protože jsem měl po ní i skvělou náladu. Dokonce jsem podepsal i nějaké lejstro za legalizací konopí pro léčebné účely..

A podepsal bych zase a takový konopný festival bych rád absolvoval každý měsíc.. Za tu dobrou náladu to fakt stojí..