Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Září 2010

O Bánovu

30. září 2010 v 11:26 | Přemek. |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Tak, jak se chýlí konec blogů v tomto prostoru a je dost možné, že už se v této sestavě nikdy nesejdeme, uvědomil jsem si, že jeden článeček jsem už dávno chtěl napsat a pro jiné ho stále odkládal. Tak asi na něj už dozrál čas a já bych vás chěl pozvat do obce, kde žiji už od listopadu 77 roku, do Bánova. Když jsem se sem stěhoval, přivítání nebylo tedy zrovna přátelské.. Po vystoupeni z autobusu mě málem převrátil vítr. Pamatuji se, že tenkrát lítali ze střech křidlice, spadly i štíty domů, po zemi se váleli polámané větve a já si říkal, doufám, že dotoho "průvanu" to nemám na furt. Je pravda, že časem jsem si na místní větry zvykl, tak jak si člověk musí zvyknout i na ty svoje, ale je to zvyk silně v uvozovkách. Ještě kdysi před listopadem za družstva se předseda rozhodl ten vítr využít pro výrobu elektřiny. Byla zakoupen "větrník" tuším z Dánska. Vydržel to u nás jen pár měsíců. Jeho vrtule uletěla, a ne v touze po svobodě.. Náš bánovský vítr je totiž pěknej filuta, nefouká totiž jedním směrem, ale pružně ty směry mění a myslím, že v Bánově by bylo ideální místo pro stáže "moderních" politiků..
Kromě větru mě na Bánově a tentokrát v milém překvapila ještě jedna věc, ale musím po pořádku, takže vás zvu na prohlídku a jen upozorňuji, že fotky jsou z různých období za poslední rok...
Takže to vezmu od toho příjezdu autobusem.


Na zastávce vás přivítá typická bánovská rodinka... :-) Je v ni totiž i květinářství s tímto reklamním poutačem.



Co mě tenkrát tak mile překvapilo je poměrně velká vzdálenost domů od hlavní silnice...


Domy se tak mohou "topit" v zeleni.. Bylo mi to divné, že by předkové byli kdysi tak moudří a už tušili, jak významná silnice tudy povede a stavěli ty domy proto dál od cesty?..


Vysvětlením je ale tahle poslední chráněná historická sýpka... Bánovjané je totiž nestavěli, jak jinde za domem, ale před ním... Časem ztratily opodstatnění a až na tuhle byly zbourány. Díky tomu vznikl tak velkorysý prostor mezi silnicí a domy. A konečně máme od prosince naději, že tu až na ten vítr bude větší klid. Kvůli častým haváriím v jedné zatáčce (pro, které se stal Bánov smutně mediálně slavný) byl vybudovaný obchvat obce.. A jak koukám na tu škrtpolitiku, tak na poslední chvíli..
Ale pojďme dál.


Nově opravená škola, která byla po válce dost velkoryse postavená, dokonce i s vlastním víceúčelovým kinosálem...


Před pár lety postavená sportovní hala..


Zdravotní středisko, na které se dívám z okna...


Domov důchodců ve formě penzionu..


Nepřehlédnutelná dominanta, místní kostel...


A máme tu i své vietnamské obchodníky...dva..

Ale největší zachovalou zajímavostí, krom zmíněné sýpky je starý statek. Za družstva byl ze živošišné výroby předělaný na pěstírnu hub a po listopadu jej zakoupila firma zabývající se výrobou nábytku a musím říct, že jej pěkně opravila. Takže vás zvu na jeho prohlídku.

Vstup do bývalého statku...

Zadní brána. V této části firma vybudovala venku i uvnitř expozici o historii truhlářství.. Tak pojďme kouknout na pár snímků...








A tohle je něco z jejich výrobků... Vybral jsem právě tento schválně.. Je v něm naděje..
(A taky soukromý vtípek pro PH.)

Samosebou je tu daleko víc firem, ale žádná nesídlí v tak pěkném prostoru.
Ale kousek odtud je bánovská pálenice..


A bánovská medecína tak krásně teče...

Ovšem vyrábí se tu i jiná, ne méně "zdravá" a chutná...


Jooo, medovina.

Ale na závěr, když už jsme u těch domácích výrobků, vraťme se na začátek k tomu větru.
O Bánovu zlé jazyky tradují, že za první republiky i za války někteří lidé z Bánova vymysleli, jak větrem popadané a rozbité křidlice využít. Tak začali vozit z jižního Slovenska mletou červenou papriku a tajném poměru ji míchali s jemně roztlučenými pálenými taškami a prodávali to dál, jako extra bánovskou mletou papriku... I vítr prostě umí inspirovat..

O lehkosti a těžkosti bytí...

26. září 2010 v 22:10 Osobní.
Za dva roky a tři měsíce si na Novinkách budou vyčítat, proč ty blogy zrušily. A možná, že i budou svádět vinu jeden na druhého, ale to už je úděl nás lidí, vidět líp na zítra, jak na pozítří...a hlavně vědět, kdo a jak tenkrát, před pozítřím, viděl. To je ta lehkost bytí pro bezprostřední sousto a ne pro zasetí, pro sousto příští. Je to ta lehkost bytí, po které přichází ta těžkost...
Ale proč chodit s peškem okolo, není, co udeřit...na co udeřit a s čím se poprat.. A tak se vydejte se mnou za krásou motýlích křídel, toho symbolu momentální a dočasné krásy a lehkosti..
To je tak, byl jsem před pár dny na setkání po 35 létech po VŠ v Lednici a než vzaly vzpomínky útokem víno, tak trochu jsem v parku hledal tu lehkost a těžkost bytí..










Tak já zrovna motýl nejsem a pouze zakončuji tu lehkost bytí... Taky si poletuji skvěle a málo kdy je mě vidět. Ono spoustu věcí není na první pohled vidět a to je jejich nevýhoda a výhoda zároveň... Ono dešifrovat přírodu je hrozně těžké.. Co je lepší, být krásný a nebo nenápadný... Být krásný je chvilka slávy... A nikdo neporadí, co je lepší, i když se ptáte těch nejzasvěcenějších...


To je fakt těžká otázka, tak třeba já jsem vyloženě krásná, ale létám v noci, abych byla nenápadná.. Ale jedno vím jistě, po lehkosti, přichází vždy ta těžkost bytí... A tak nikdy nic nevyroste až do nebe..a jednou zkončí takhle...


A to je můj vzkaz pro jednoho člověka na Novinkách, jednou vám dá čas svou satisfakci. Až stromy co si myslely, že rostou do nebe skončí na vodě..

O konibaru.

23. září 2010 v 16:57 Osobní.
Tak mám pocit, že zpráva, kterou nám Novinky tak nějak anonymě zanechaly zapůsobila, jako granát..Někteří se cítí zraněni a někteří už byli "mrštěni" do jiných blogů.. Ale já si pořád říkám, že od Novinek by bylo solidnější, kdyby blogy zachovaly a nebo se dohodly se Seznamem, aby je sakumprásk převzal. Jde totiž o to, že za ty roky je tu uloženo několik tisíc článků a i ty nejstarší stále mají své čtenáře. Zrušit tuto jedinečnou databázi mi připadá dost nefer vůči všem, blogerům a čtenářům.

Chtěl bych proto vyzvat Novinky, aby to ještě jednou zvážily, protože krok, který jednou učiní, už nikdy nevrátí zpět. A tento krok je příslovečným Titanikem, který pluje vstříct ledovcům. Pokud, ale mají pocit, že za každou cenu chtějí snížit svou hodnotu, bylo by alespoň od nich férové, dohodnout se ze Seznamem a blogy tam převést. Věřím, že ten by uměl na nich i vydělat.

Pokud to opravdu zkončí, tak jak si naplánovaly, stanou se tím příslovečným konibarem...

Přijdete se povznést vínem a odbudou vás koňským salámem...

O tom, že na konci není konec.

22. září 2010 v 18:29 Osobní.
Přátelé, myslím, že není čas na smutek. To že s těmi blogy Novinky chtějí seknout bylo přece nad slunce jasné. To, jak to málo propagovali, jak to nechávali odumírat, jak se nesnažili to otevřít širší části lidí a reklamě, to přece bylo jasné znamení, že s tímto formátem moc nepočítají. A mohu vás ujistit, že si tím dost nekompetentním rouzhodnutím uškodí, ale to už bude pozdě bycha honit... Ale to určitě není problém náš, to už bude problém jejich, že naženou další část lidí k iDNES a na jiné portály a reklamní trh je dost nekompromisní, tam neplatí žádné city, ani pocity, tam platí pouze přitažlivost portálu pro lidi a tedy i "vytěžitelnost" reklamy, protože, chtěj, nechtěj, všechny jsou i na reklamě závislé.. Ale proč se zaobírat Novinkami, když ony se přestaly zajímat o nás. Já si osobně myslím, že žádné fatální konce neexistují, protože na každém konci vidím nový začátek a to je vždycky naděje, že bude líp. Protože jsem tuto situaci čekal mám pro vás dva možné návrhy, jeden konzervativní a druhý tak trochu ve hvězdách, ale mám pocit, že by se dal realizovat.

Tak nejdříve ten kozervativní, přestěhovat se všichni na nějaký konkrétní blog a asi nejjednoduší by to bylo na Blog.cz.

Ten druhý by se mi líbil víc, ale nejsem až příliš internetový jedinec, tak nevím zda neblouzním... Co tak psát blogy na facebooku? Já myslím, že by to šlo a kdyby se to povedlo, mohlo by to řešení pro naši nezávislost... A mělo by to dost výhod. Jdou sem vkládat fotky, jde sem psát a jde diskutovat, jen by prostě všichni museli být na Facebooku. My co tam jsme, tak tam máme i další přátele a to jsou i další potenciální čtenáři. A mohli by jsme mít i svůj vlastní název, třeba "Vyhnanci z Novinek" ..

Tak já myslím, že hlavu vzhůru a společně něco vymysleme.. Jen proboha ne nějaké vzdychání a lítost.
To ponechme Novinkám, až se jednou chytnou za nos a že se jednou za něj chytnou, to vím na 99%.
Tak bych spíš očekával diskuzi k mým návrhům a nebo jiné návrhy.
Přeji pěkný večer a návrat optimizmu.

O lužním parku.

21. září 2010 v 20:03 Fotoblogy o městech i přírodě.
Asi každý ví, co je to lužní les, ale dost možná v něm ještě nebyl. Ono je také dost obtížné jej v jistých obdobích navštívit, bývá totiž pravidelně zaplavovaný vodou a když je ji víc, tak to není na procházku, ale spíš na koupání v lese. Lužní lesy mají tu zadržovací schopnost a vlasně jsou prevencí proti záplavám. Regulací vodních toků se stalo, že se stále zmenšují a v podstatě odumírají. Ty lesy měli a mají totiž jednu nectnost a to, že se stávají velkolíhní pro komáry, ale vždycky je na miskách vah, co je menší zlo, zda povodeň, či ti komáři.. A co takový lužní les vlastně obnáší si můžete vyzkoušet přímo ve Veselí... Nejde tam však ale ani tak o les, jako o lužní park, trochu podivný až bizardní. Však pojďte se mnou na krátkou procházku...


Do parku právě vjíždí "náklaďák" plný slámy, ale my se nevydáme po cestě, ale mimo ni. Máme štěstí, půda je sice tradičně čvachtající, ale díky trávě se neumažem.. A pak být to třeba na jaře, tak by určitě ani holínky nestačily...

Díváme se na cestu, která jediná v době "vody" je použitelná, protože je napříč parkem vyvýšená s nezbytnou propustí pro vodu...

Celý park je nějak podivný, na první pohled zanedbaný, ale možná, že tu vyslyšeli zelené a je to záměr. V každém případě je tu hodně mrtvých stromů ať už ještě stojících a nebo ležících a spících..jako Jára Cimrman.. Je to podivný hřbitov z artefaktů.. Tak pojďme na výstavu zašlých časů v novém kabátě...




Park je protkaný slepými rameny Moravy i kanálem.. Tak se musíme otočit do další části "galerie"...






Tento pařez mi připomíná přírodní chrám...


Ale nejkurioznější "pařez" byl ten betonový...



A tak ani nepřekvapil podstavec pod jednou ze soch, které park také zdobí...


Ale jsou i lépe "podložené"..


Nevím, zda se jedná o zimohřivého vodníka a nebo maskovaného zeleného politika, dohlížejícího na tlení stromů..

A na konci parku nás vítají nejspíš barevné zítřky...

A pak, že ve Veselí, není veselý park... Tak, když budete chtít poznat někdy lužní park, tak jedině tady... A nezapomeňte na repelent proti komárům..

O neveselém Veselí, aneb o Atlantidě.

20. září 2010 v 19:15 | Přemek. |  Fotoblogy o městech i přírodě.
V jisté době jsem dost často jezdil přes Veselí, ale po pravdě řečeno, nikdy jsem neměl pocit, že by to tu stálo za delší zastavení a prohlédnutí. Minulý týdem, mě tam po delší době, "vyexpedovala" jistá úřední záležitost a tak jsem si konečně našel čas si město trochu blíž projít. Hned kousek od nádraží jsem narazil na Atlantidu. Paradoxně je to asi nejlepším vyjádřením současného stavu města.

Jedno z mála měst, které po listopadu se moc nezměnilo, ale nechci tvrdit, že za to mohou místní.. Spíš se to tu ještě zhoršilo, pokud za zlepšení nepočítám "architektonický kravín" Lídlu.. Panelákové, naprosto bezkoncepční město.. Ale prostor pro zlepšení tu je obrovský..

Tak v této kaluži se určitě Atlantida neskrývá, ale za ní by mohlo vyrůst nové město..

Ale nejdříve by bylo potřeba konečně opravit padající zámek, vždyť bez obrněného deštníku už k němu nelze vůbec jít...

Socha v dobré kondici se dívá na ten neveselý pohled rozpadu a při tom, kdyby se ze zámku udělal alespoň hotel, mohl by městu přinést turistický ruch, vždyť bezprostředně sousedí s "Baťákem" i rameny řeky Moravy...


Blízko je přístav a ten už má co nabídnout... Třeba..


Ano, můžete se odtud plavit i na kulinární lodi, co zastávka, to laskomina... Na takové lodi, ale musíte dbát, aby jste se kulinárně "nepřežral", loď holt není pevná zem, ani ponorka... Ale nějakout tu specialitku podpořenou kvalitním vínem, si můžete dát beze strachu..

Ale vraťme se do Veselí a abych nebyl zase moc nespravedlivý, jsou zde i opravené a nové věci...
V nejlepším stavu jsou církevní stavby..


Klášter s kostelem..


Motlitebna Adventistů, která vznikla ze staré židovské synagogy... A pak, že nemají církve k sobě blízko...

Kostelík, na jediném pěkném náměstí...


Bohužel je dost bokem dění a tak tu vládne, nejspíš k radosti lidí zde bydlících, ospalý poklid... A jak by tu chutnala třeba káva, rozhodně líp, jak mezi paneláky...v centru města...

Tam jedinými "architektonickými skvosty" jsou tržnice...a...

A jeden z prvních vietnamských obchodních domů v republice, i s bowlingem...

Ve Veselí je také velmi zvláštní park u zámku, ale o téhle "Atlantidě", až někdy jindy...
Tak už rychle na nádraží...


Já odjíždím a tento pán přivezl jiným vlakem do Veselí plný koš hub. Doufám, že zůstane veselý i po jejich kozumaci. Vždyť být veselý ve Veselí musí být moc pěkný.

O blamáži?

19. září 2010 v 14:15 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Tak se nám vatikánký pastýř rozhodl zase kát za své občas zvrhlé ovečky, které, jak se zdá, se nebojí nejen vlků, ale ani Boha. Je otázka v co vlastně věří, ale to u téhle církve není až tak důležité, hlavně když věří v důležitost hmotných statků pro církev a těch duchovních pro obyčejný lid. A tak jindy moralizující papež se přijel do Londýna mimo jiné omluvit i za svě nemorální kněží...
No a tady někde začíná blamáž tajných služeb a Scotland Yardu... Ještě, že za včas zasáhl náš jerevanský agent WC1, na kterého se britské tajné služby obrátili o pomoc. .. O co se jedná... Agenti, co mají na starosti bezbolestný průběh papežovi návštěvy, díky odposlechům metařů zaslechli slovo
- darovat a to jak známo v hantyrce podsvětí.... třeba darovat kulku, znamená, někoho zabít..
A tak policie neváhala a dotyčné metaře po bravurní akci pozatýkala... Okamžitě provedla domovní prohlídky, rozřezala košťata na kationty a anionty, ale nikde žádná zbraň nebyla nalezena. Pak si v hrůze policie uvědomila, že zničila jediné důkazy o tom, že metaři chtěli zautočit na papeže nejspíše přímo, policií zničenými, košťaty a pak na nich uletět... A tak se obrátili v nouzi nejvyšší na agenta WC1 (asi proto, že občas chodí ve skotské sukni)... A náš bystrý dvojitý agent po prostudování obrázku a odposlechu, jen spráskl rukama.... Vždyť na to, o co jde by přišla každá ženská v Česku...


Vždyť je nad slunce jasnější, že těch 6 metařů chtělo pouze darovat svá košťata papeži a jeho zbožným bodyguardům, aby si mohli už jednou konečně pořádně zamést před vlastním prahem.

O snížení počtu bachařů v Česku.

17. září 2010 v 1:32 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Přátelé pořád jsem čekal, kdy na to konečně dojde. Už dávno noviny Jerevan vyšťouraly, že u nás vězni se mají velmi špatně, že dokonce namají satelitní televizi, otravují je občas i s prací a dozorci už se jim bojí pronášet nejnovější typy mobilů, jen ty staré, které tam mohly být, jako že, bůh ví jak dlouho... Ani současný prezident jim moc nepřeje, to tomu předchozímu ani nemuseli slibovat, že se polepší a pustil je skoro všechny a jak se chechtali tomu, co dá policajtům zase za práci je znovu pochytat. Taky poslanci jim během chvíle zmírnili postihy, aby se pak mohli po dlouhé roky ukázat v dobrém světle, jak ty zákony zase spřísňují na původní úroveň..
Došlo se i na to, že vězni by si svůj trest vlastně mohli odkroutit doma s náramkem... Ale jak to u nás chodí, určitě by si našli nějakého bezdomovce, co by s tím náramkem dřepěl u nich doma, zatím, co by někde "vznikla" zase napálená důchodkyně, že si od něj koupila žlutou karamelku s tím, že je to sto karátové zlato. No zhatil ty náramky někdo jistě hodně závistivý, ale není všem dnům konec a náramky jistě jednou budou, až se všichni zúčastnění konečně dohodnou na svých provizích...Jediné, co zatím neumí vyřešit, jak uložit trest domácího vězení bezdomovci.... A tak apeluji na čtenáře Jerevanu, aby poradili našim poslancům i vládě, zda bezdomovcům v takovém případě byt pořídit, či zda by jej vykonávali pod mostem, v kanalizaci, či na lavečce před nádražím...
Ale zatím, než se to vyřeší, jak zjistil Jerevan, chtějí současní úsporáři snížit alespoň počet dozorců s tím, že vězni stejně mají málo práce, tak proč by se nakonec nemohli hlídat sami... Vyřešila by se jedním tahem nezaměstnanost vězňů i údajná přezaměstnanost dozorců a stát by pár milionů ušetřil... Aby se vězni nerozprchli hned a zadarmo, okolí věznice by bylo zaminované a mapka s cestou minovým polem by se prodávala bratru za sto tisíc a nebratru za milion. Teď je jen otázkou, kdo by je prodával... Ale to jsou dost nepodstatné drobnosti na té dobré věci kolem úspor. Vždyť žádná úspora není zadarmo, že ano?

O tom, že 1 + 1 nejsou někdy 2, ale zase 1 + 1...

16. září 2010 v 16:04 | Přemek. |  Kultura.
Obě to byly zpěvačky mého mládí, ta jedna s velmi milým, až podbízivým hlasem a ta druhá s takovým temně zastřeným a zajímavým. Moji kamarádi většinou šíleli po té první, po tom hezkém blonďatém stvoření, ale mě učarovala právě ta druhá. Jak už asi chápete, řeč je o Heleně Vondráčkové a Martě Kubišové. Ony už i v dobách svého mládí vypadaly, jako dva protiklady a při tom jim to tak krásně ladilo. Ale v člověku je vždy něco, co je zasunuto, co není na první pohled vidět.. Dokud je všechno, jak má být, tak se tomu nechce ven, ale jak se situace změní, začínají se vybarvovat protiklady..
A tak po normalizaci v 7O létech se jejich cesty rozdělily. Zatím co jedna si mohla dál užívat světla ramp a bohatých výdělků, tak ta druhá pro svou lidskou zásadovost si už ani neškrtla a finančně spíš živořila. Tenkrát, když zakázali Martě Kubišové zpívat, zakoupil jsem si všechny desky, co z nepořádku těch kulturních inkvizitorů zůstaly v regále obchodního domu Rozkvět.. Tak jsem mohl její písničky poslouchat až do toho listopadu.
A pak, když přišla ta její velká chvíle a mohla začít znovu naplno zpívat, tak zase s tím nádherným hlasem přišel především vlídný člověk, který ani trochu nevyužil toho, že byl tím minulým režimem obraný o kus svého života. A zatím, co jiní, co zpívat mohli a mluvili o tom, jak byli perzekuovaní, ona nikdy nepodlehla ublíženeckým náladám a taky nezačala žít pro výrobu popularity a peněz, jako ta její bývalá kamarádka. Po stránce písniček zůstala vzácná a spíš se věnovala záchraně domácích zvířat...
Rozhodnutí paní Vondráčkové žalovat Martu Kubišovou je tak nepochopitelné až schizofréní, že by se mělo zapsat do dějin psychiatrie.
Pro jednou soud rozhodl správně. Není přece možné, aby tak často, jak je u nás zvykem, vítězila chamtivost. A já osobně jsem rád, že už kdysi v mládí jsem se v těch dvou nespletl. V jejich případě se určitě 1 + 1 = 1 + 1 a ne 2. To je matematika života.

O čistění hlavy..

15. září 2010 v 8:46 Fotoblogy o městech i přírodě.
Nevím, jak jinde, ale u nás je všechno zesynchronizované... Po sobotním čistění krve burčákem v Uherském Hradišti došlo v neděli na čistění hlavy v Luhačovicích. Taky, kde jinde čistit hlavu, jak v lázních a to nejen minerálkou, ale i folklorem v dětském hávu... Konal se tu tradiční už 18. mezinárodní festival dětských folklorních souborů. Strašně rychle ten čas letí, vždyť ještě "nedávno" tu vystupovala s bánovským souborem "Kohútek" i má dcera.. Ale pryč se sentimentem i sedimentem času a radějí pojďme se podívat v rytmu cimbálu přímo do dětského světa... Ale kde začít? Na podiu a moderně..


Na podium vjíždí asi omylem účastnice závodu kolem Luhačovic...


Ale kdepak, jedná se o moderátorky pořadu, to víte, mladí nejsou tak "šúkavý", jako mi starší, tak všechno musí odsýpat...


A už dobíhá první účinkující, pokud máte pocit, že po cestě ojídá muškáty, tak je to pouze optický klam...


A jsou tu další, jedna přiletěla na koštěti, jedna dojela na vanglu a třetí přispěchala po svých, pro jistotu i s náhradními sandály...


A okamžitě se vrhly do taneční práce...


Dokonce nakazily i kameramanku, ruce v bok a kamero jedem...


Po "záběru" na podiu není divu, že si jeden odpočine usednutím na koště, ovšem nám normálním smrtelníkům vůbec není jasné, proč v jistých chvílích nefunguje zemská přitažlivost...


Některé kroje byly delší jak nohy a vyžadovaly elegantní držení při chůzi...



Jiné, hlavně u těch starších, byly zase kratší a budily pozornost v tom, co neukrývaly... Nebudete mi to věřit, ale mě zaujaly ty varhánkové boty...


Některé kroje byly velmi jednoduché, skoro jako noční košile, jiné jak noční obloha...


Byly tu dirigentky s pet láhvemi místo hůlek...



Princezny s korunkou od kelímku...


A taky spousta dětí, co se jen dívaly na všechny ty atrakce nedělního dne...


Na ty své "atrakce" koukali zase dospěláci a to i se svými pejsky... A já měl pocit, že fotím celý den hlavně zadky...


Místo burčáku se tu popíjela Vincentka, nápoj blahodárný pro hlasivky po dlouhodobém juchání...


Pak už si jen za tržní cenu koupit štěstí a pomalu myslet na návrat domů...

Jen si nejdřív ještě vyfotit místo své slávy, polní trávy a těšit se do pohodlí pokoje na illuze v televizi...

Ale v ní nikdo nikdy neuvidí košťatovou rozvážku rohlíků...


Ani zároveň basistu s hlavou i...


...bez hlavy...


Některé děti přes zcela ekologický odvoz si v přilbách užívaly, jako na na závodech...
Prostě, pohodový den pro všechny, jen ne pro mě...

Přátelé, já si opravdu nerad stěžuji, ale prožil jsem tam dvě velká zklamání..

To první.


I když, jak sami vidíte, jsem pro své agenty WC reservoval místa, zůstala bohužel neobsazena.
Jedině dvojitá agentka PH zaslala omluvenku, protože byla vyslána druhou stranou monitorovat začátek univerzitního roku, pro který si studenti zvolili dost podivný název - Alkohol, sex a rokenrol..
Proč já se na takovou sledovačku nikdy nedostanu???

A další věc, co mě přímo nasr... naštvala, byla tato místní reklama...

Letos, kdy nebylo jaro, ani pořádné léto, lákat už na zimu, byť na silvestra, to je přímo "sadistický" čin vůči nám "slunkomilům". Taková reklama patří na Aljašku a ne k nám...
AGENTI DO PRÁCE!!!

O zvýhodnění solárních panelů na střechách.

14. září 2010 v 15:07 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Přátelé asi se divíte, proč jsem zařadil tento článeček do cestování, ale u nás je to všechno o cestování... Jedním směrem cestuje, jako že dobrý úmysl a opačný směrem cestují peníze z našich peněženek na adresy světových českých vyčuránků... Pokud si někdo myslí, že zvýhodněním proudu ze solárních panelů na střechách se něčeho kladného dosáhne v našich podmínkách, pak je to pouze jeho naivita.
Redakce Jerevanu už má zprávy z podsvětí našeho solárního byznysu, že se na toto opatření vlády už přímo těší, protože jim zajistí ještě větší zisky až do další novelizace podmínek.. A ty jsou u nás vždy až po tom, co si, na správných místech štědré firmy, řádně nahrabou... Však nehrabou z cizího, že ano.

Nejdříve pár titulků a vět z článečku na netu...


Novinka: Stát zvýhodní solární panely na střechách

Energetický regulační úřad totiž chystá od ledna novinku - rozdílné výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren na střeše a na zemi.

"Střešní instalace budou mít vyšší výkupní cenu," potvrdil Aktuálně.cz místopředseda úřadu Blahoslav Němeček.


Tolik citace, ze článku.

Přátelé, víte co se mí agenti dozvěděli? Solární podsvětí šílí radostí a rychle skupuje výrobce střech...
Už teď mají vyvynuty velmi levné a lehké střechy pro instalaci panelů na poli... Tyto střechy také zvýší využitelnost plochy, protože na hektar se vleze daleko víc panelů...
Podívejme se na něktelé už vyvinuté kontrukční prvky...


Toto je například střecha, pro větší pozemky... Je velmi levná a umožní zdvojnásobit hektarový výnos elektřiny...

Perfektní pokrytí zmaximalizuje zisky z občanských peněženek...

Ale, aby solární podsvětí nebylo jen lidové, počítá s daleko větším využití nového zákona a příjemných platebních podmínek. Rozhodlo se vybudovat své gigantické "solárium" na největší střeše světa..


Ano, tušíte správně, v Tibetu. Z této střechy světa povedou proud transibířskou elektrickou sítí až k nám...

Přátelé, zapomeňte doma na eletrické spotřebiče a předělejte si pokud možno všechny na plyn, i televizor. Elektrický proud se stane u nás luxusním zbožím.
Bude to něco jako Bursíkův tuzex.

O čistění krve burčákem.

12. září 2010 v 22:46 | Přemek. |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Přátelé, doufám, že je vám známo, že každý člověk by měl vypít v září tolik burčáku, kolik má v sobě krve, aby došlo k její i celkové očistě. Osvobozeni jsou pouze kojenci do 18 let.. Ti se musí podle věku kojit buď mlékem nebo kofolou.. Tak jako jiné roky jsem se vydal i já spáchat letos své abstinenční úmrtí a zdravotní narození na slavnosti burčáku...no já vím, říká se tomu slavnostní vinobraní, ale všem tam jde stejně hlavně o ten nejléčivější světový produkt, o burčák... Vždyť tento nápoj léčí prakticky všechno, od hlavy až po zažívání... Ladí mozek, gumuje stres, zlepšují zrak (ti, co se vám nelíbili, už se vám líbí), čistí tu krev a hlavně přátelé střeva. Proto je burčák lépe pít doma, kde není fronta na WC.
A tím nemyslím mé agenty...


Agenti WC 1, 6, 7 a 8 disciplinovaně obsadili svou ubykaci, jen agentka PH si nedisciplinovaně odjela do Brna. V agentuře bylo rozhodnuto, že po dobu trestu bude její krycí šifra změněna na HP... A nic na tom nemění fakt, že uvolněný prostor po agentce dvě burčákové slečny uvítaly...


Bohužel pořadatelé se záchody zapoměli na koně a tak došlo k mnoha nechtěným došlapům... Ale na druhé straně jste měli přímo koňské místo a nikdo se na vás netlačil...


Ostatně v některých místech se burčákáku říká kobylí mléko... a tady v Uherském Hradišti bylo "nadojeno" bohatě....


Přesto si ho někteří ogaři chránili jako milenku...nedám a nedám...


To tahle děvčica zase nechtěla dát tohoto chlapa, když už ho jednou ulovila, akorát se nedalo poznat, zda jej objímá nebo škrtí...no ono je často od jednoho k druhýmu tak blízko, že ano...


Hned jako první jsem zhlédl vystoupení, které mi připomělo to z pražského hradu, tu ukázku toho, jak se šíří informace ve vesmíru. Naplňuje mě štěstím, že se můj objev tak rychle Českem šíří na východ... Možná, že jednou i překročí hranice a dostane se až na Ukrajinu..

A to jsou ti, co už se té šťastné doby dožijí, proto je vozí na ta poučná vystoupení i s tím rizikem, že místo kravského mléka si cucnou toho koňského...

Ogar si cucnul a teď se zřejmě zděšeně dívá, kam až se to procuclo...
A je nutno říct, že bylo, co cucat. Vždyť do "burčákova" pronikli i záškodníci s pivem...
Do burčákové chlastačky proniknout s autorem Bystroušky, to fakt není moc vhodný...

Pronikl tam i obrněný vůz proti bacilům ze zdravotní pojišťovny... A vůbec se tomu nedivím, kde jinde najít potenciálně zdravé lidi, co nebudou pojišťovnu obírat o její zisky, než právě zde...v burčákově...

Vždyť i ta sanitka si tu ani neškobrtla...

Prodejci nabízeli optimizmus v podobě žárovek na víno, aby se konečně lidem rozsvítilo a nemusel to za ně dělat ČEZ....

I pesimizmus v podobě teplých ponožek...Byla to mimochodem prezidentova známá a ví, že příjde globální ochlazení...

Měla však smůlu, burčák a divoký tanec všechny tak rozehříval, že mohli spíš tavit železnou rudu...

Jo tanec na Slovácku, to je jediná legální droga... Po něm jste jak v rauši a máte konopný výraz tváře...

A pak se nedivte, že při polykání ohně, ztrácíte i hlavu...
A místo slováckých krojů najednou vidíte nahé a dobře oplácané pupky břišních tanečnic, holt jak jsem říkal, ten burčák je droga... Tak jej rychle zajíst a zkusit se podívat ještě jednou..

Tak na to jsem určitě nemyslel, tak ještě jednu klobásku...

No a hned je vidět lepší botička...., tu vám dát policie na auto, tak ani nemuknete...a rádi zaplatíte.. Bože, jak jsem tomu šuhajovi záviděl... Chtěj nechtěj musím si na uklidnění hrknout burčáku...
Zavřu očí, otevřu je a co nevidím...

Přátelé já vidím obrněné transportéry v lidské podobě... To je snad jen zlý burčákový sen...
Zavřu tedy oči po druhé a pak kouknu a....

vidím jen zbytky zbroje...
Ano, čistění mozku proběhlo v pořádku a teď spěchám za agenty WC 1,6, 7 a 8, aby mě vpustili do svého úkrytu. Vydrží prý i atomovou válku, jestli vydrží mě po dvou litrech burčáku, to jenom bůh suď.

Z Uherského Hradištěn, agent z Řípu.

O využívání solární energie na hradě.

10. září 2010 v 22:25 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Přátelé, noviny Jerevan se zúčastnily nedávno jednání na činském velvyslanectví. Původně se jej měla zúčastnit agentka PH s agentem WC7, ale vzhledem k tomu, že mezi nimi došlo k vyhrocené rivalitě (a to dokonce na oficiálních stránkách novin Jerevan i přes uklidňování agentem WC8), nezbylo mi, než se obětovat osobně... No nebyla to zase taková oběť, jídlo bylo skvělé..

Jak vidíte, tak před večeří, nebylo ještě do řeči... Ne nadarmo říkají Číňané, že rýže je afrodiziakum pro mozek a pro jeho "hubu"...a zvláště pak rýžové víno....nebo pálenka?.., no kdo by si to ještě po dvou litrech ještě pamatoval...
O čem bylo jednání? Tak to se musíme nejdříve vrátit do minulosti... Do doby černomodrozelené vlády. Na pražský hrad tenkrát napochodovali zelení s tím, že se tam moc v křišťálových lustrech plýtvá elektřinou... Po argumentaci pana prezidenta, že hovadské zářivky se do křišťálových lustrů prostě nehodí, předložil tedy šéf zelených toto řešení...

Vybudovat místo hradeb a zahrad kolem hradu solární elektrárnu... Všiměte si, že v té "sluneční" zahradě navrhl i volné místo pro posezení u kávy...

Na střechy pražského hradu a zvláště pak na jižní stranu chrámu Sv.Víta umístit velmi účinné a levné kolektory spřátelené firmy... Pan prezident to, ale odmítl s argumentem, že svítit potřebuje v noci a ne ve dne... Tak se stal nepřítelem zeleného byznysu...
No a k čemu po roce došlo? Na vzdory pražskému hradu zaplevelil hodně úrodných polí novodobý plevel. Dostal odborný název Bursíkosoláris vulgáris.. A nastal problém. Ve dne a zvláště pak v poledne, v době největšího slunečního svitu, začalo docházet k "přehřívání" přenosové soustavy v důsledku přebytečného proudu. Hrozilo to zhroucením celé naší energetiky. První na to zareagoval, jak už jinak, náš prezident. Začal ten proud odebírat, aby udělal radost turistům...

Nechal nasvítit parky kolem hradu ve dne...

Copak to není krásné? A věřte mi, že jsem zaslechl nejedno uznání od zahraničních turistů..
Vždyť ve dne nasvícený park nikde jinde nemají a to ještě při tom chrání naši energetiku před zeleným kolapsem... Ale to není všechno..

Jezdí sem i meteorologové z celé střední Evropy... Pokud lampa málo svítí, je jasné, že není jasno, ale zataženo, pokud svítí hodně, pak je to naopak... Jak jednoduchá diagnostikace...

Ale, abych se vrátil k účelu schůzky na činské ambasádě... V této zemi se totiž podařilo vyšlechtit speciální slunečnici... To není ta naše běžná...

Chvilku zářivá a za chviku šedivá... To je slunečnice jednoho činského Mičurina...

Velmi dlouho kvetoucí, ve dne sbírající energii slunce a v noci vyzařující... Vyset tuto slunečnici k solárním kolektorům, dosáhlo by se stejné účinosti v noci, jako ve dne... Dnes se toho zatím dosahuje tak, že se v noci kupuje levný atomový proud a prodává, jako drahý sluneční... Ale jednou na to určitě někdo dojde a zarazí to, pak budou ty slunečnice zlatý důl.
Bohužel, jsem s tím na pražském hradě nepochodil.. Argumenty pana prezidenta byly ale logické...
Musel by nosit černé brýle, slunečnice by mu kradli občané do váz, a také i chovatelé papoušku ze všech politických stran.. Není tu na ně ani dost místa.. atd...
Co dodat. Noviny Jerevan si vysely pokusné políčko, ale rozšiřující Temelín jej pohltil dřív, než mohlo ukázat své možnosti....
A tak jediný činský nápad, co se na hradě ujal, jsou solární brýle.. Na očích chrání, na čele vyrábí elektrický proud.. :-))

O tom, jak nás prezident pozval..

8. září 2010 v 20:54 | Přemek. |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Vím, že se náš pan prezident nemýlí, ale vyjimky potvrzují pravidlo. Na začátku září nás pozval na hrad a uspořádal slavnostní galavystoupení svých ceremoniálních zaměstnanců... Omluvou mu budiž, že selhali poradci. Ohlásili mu totiž návštěvu Přemysla Oráče s Libuší a on se na Libuši tak těšil...
No když zjistil, že přijel jen Praotec Čech, tak už tu ukázku svých lidí nemohl zrušit a udělal z ní dobrý počin pro turisty. Opravdu se bylo na co koukat.
Ale vezmu to po pořádku a hned musím pana prezidenta pochválit za ekologickou a ekonomickou politiku na hradě. Tak se třeba podívejte, jak se na hradě pečuje o zeleň..



Já myslím, že ozelenit hradby takového státnického hradu ještě nikoho nikde nenapadlo... Zelení závistí vybledli...


Do strážních budek dal umístit voskové figuríny hradní stráže. Ono taky na co skutečné vojáky, co stojí moc peněz a stejně se nemohou ani pohnout...


Poradci poradili, teď už nevím, kterému prezidentovi, aby na hradě nechal zřídit muzeum hraček.. Byl to geniální nápad, protože od té doby je na hradě klid...Ono totiž, to, že když si lidi hrají tak nezlobí platí v každé době. Sám prezident věnoval muzeu své nejmilejší dětské zrcátko...


Ale to už jsem se ocitl na hradním nádvoří. Elitní odstřelovači chránící V.I.P hosty předstírali pro nenápadnost, že pracují na omítce...trochu amatersky, neměli na vrchu ani maltu...


Zakuklená žena marně rozdávala program Jehovistů na budování strážních věží... Prostě pozornost se ubírala úplně jinam...


Kamery už byly nervozní, kdy to začne...


Poslední úklid po hradní poště... Oni ti holubi jsou spolehlivější jako internet, ale vychování tedy fakt nemají...

Generálové hradní stráže byli zjevně v rozpacích, co se mnou, nakonec, aby to nevypadalo blbě, rozhodli se mě umístit přímo za sebe. Bylo to sice velmi čestné místo, ale přes jejich urostlá ramena jsem toho fakt moc neviděl, ale občas to přece jen šlo...

Tento tříhvězdičkový generál na čepici se držel jak klíště tříhvězdičkového generála pod čepicí.... Jediný, kterého upoutala nejvíc má družina turistů...

Nastoupila hradní hudba s několika svými hity a....

A novináři s pocitem, že příjde i vyznamenaný božský Kája zaměřili své teleobjektivy směrem k nástupní bráně...

Tou ale vjelo šestispřeží kladrubských běloušů pod taktovkou opratí vítěze Velké Pardubické...ale bez prezidenta...

Hned za nim vjelo prezidentské auto obklopené "modrými anděli" na motorkách... Ale opět bez prezidenta. Bohužel sklamání s nepřítomnosti Libuše nedokázal překonat.. Vím, že i kdybych tam byl s Petrou Paroubkovou či Petrou Buzkovou, tak bych jej neobměkčil...

A to kluci na motorkách vypadali fakt dobře... Všiměte si, že všechno slavnostní je laděno na hradě do modré barvy.. Je to taková nostalgická vzpomínka na ODS, když byla ještě ODS...

A pak hradní stráž, bez voskových figurín, ukazovala co umí...

Třeba - Kolo, kolo mlýnský...

Nebo nácvik střelby na diverzní holuby ....

Pro případ, že by omylem došlo k vyvraždění i vlastních poštovních holubů, předvedli dotykový způsob komunikace, tak trochu opsaný z mé teorie o šíření informace v rámci antihmoty... Naštěstí šlo jen o slabý odvar...

Nakonec na této fotce je nejlépe vidět, kdo hradní stráži radí...a naslouchá... Jooo, ne nadarmo bylo v minulosti vyřčeno - "Království za koně".... a ti co o nás rozhodují, se schází v bývalé jízdárně... Prostě bez koně by nebyl v naší zemi ani pardubický perník...

Abych vás přátelé neošidil dlouhodobě o makra, tak jsem si dovolil s dovolením kladrubského koně pořídit foto jeho srsti... Jak se tak na ni dívám, tak je mi jasné, proč je jim jedno, kdo zrovna vyhrál volby... Jim je naprosto jedno, kdo je kartáčuje a zda zprava nebo zleva, hlavně když to není proti srsti....

Z mého nepovedeného uvítání na pražském hradě, Přemysl Oráč - Praotec Čech.

O tom, že mám Pražany upřímě rád.

5. září 2010 v 20:37 | Přemek. |  Fotoblogy o městech i přírodě.
Přátelé, někteří se do mě pořád strefují, že nemám Pražany rád, ale opak je pravdou, já je miluji všechny a to dokonce od Staré Boleslavi až po Kutnou Horu.. A tak jsem se rozhodl udělat oslavný článeček. Bety, Peťko, Nino, Filipe, Jitko, An, Jirko (ne Paroubku), Jano a ostatní promiňte pokud to pochopíte špatně. Opravdu nemohu ručit za vaše chápání, fakt to myslím dobře.
Mě je v Praze fakt opravdu blaze. Tak se pojďte se mnou podívat proč. Já myslím, že není třeba oslavných úvodů, že snímky budou s mými poznámkami dost výřečné.. Tak pojďte se kouknout na procházku...


Začnu asi trochu nezdvořile, ale nevím proč si Pražané o nás z Moravy myslí, že jsme nedoslýchaví..
Ale na druhou stranu jsou děsně skromní, peníze vybírali jen do malého kelímku od kávy..


A ta láska ke psům, takové my na Moravě fakt nejsme schopni...


Mají děsně sexy auta, fakt jsem jim záviděl...


Narodila se tam spousta význačných lidí, v téhle věži s bránou se například narodil baron Prášil, od té doby je prašná...má větší emise, jako ostravsko...

Pražané se rádi chlubí V.I.P. lidmi, co zde pracují, tady například propagují dva členy vlády a jejich program, snad vám nemusím p.Kalouska a Nečase ani představovat...

Pro bezdomovce a turisty se tu staví party stany, aby měli kde ulehnout, protože ceny zdejších cizojazyčných hotelů, stříhají do hola.. Tento na Václaváku praskal ve šveh.. Nepraskl jedině díky tomu, že jsem spal u dcery...

O tomhle jsem si původně myslel, že se jedná buď o elektrické křeslo, nebo o erotickou pomůcku, teprve později mi došlo, že je to pojízdná čistírna botů.. Byla prázdná, protože špinavé boty jsou momentálně v Praze IN...

Přátelé z Moravy, z Pražáků by jste si měli vzít příklad... Ti, když něco provedou okamžitě nastoupí sami od sebe do policejního auta, které je jim stále otevřeno na Václaváku...

Zajímavé je, že Pražané nevěří Klausovi a věří, že už tu je globální oteplení... Takže si pořídili velmi otevřenou městskou dopravu..

Pražané si mě také získali tím, že nepodlehli americké "kultuře"... Že by jim šlo o zdravé návyky, ale pak jsem pochopil...

Jde o stydlivost Pražanů jít na takovýto záchod, vůbec se jim nedivím, co kdybych se netrefil...a ženy...ani nechci domýšlet..

Co se mi taky líbí na Pražácích, že když jsou unavení a nebo mají polední pauzu, dovedou relaxovat kdekoliv.. To my na Moravě umíme jen u sudu...

My v Brně šalinou jezdíme, tady do ní chodí na pivo i na kávu.. A vůbec nemusí platit jízdné, jen občerstvení... Fantastické..

Omlouvám se za špatnou kvalitu obrázku, ale obraz o Pražácích by nebyl úplný, kdybych neuvedl čím se živí... To že se tu konzumuje maso z antilopy nemůže až tak překvapit, ale že ho dodávají Rysi je fakt vymakaný... Závidím Pražanům. Opravdu, to mi přece musíte všichni věřit... Bety, Peťko, Filipe a další, co mě znáte, že je to tak? No pro jistotu, kdyby jste mi nevěřili, tak raději polezu za vašimi mimozemšťany po vaší horolezecké věži... Třeba si mě tam na Novinkách konečně všimnou a začnou ten svůj blog modernizovat.