Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Září 2009

O "nekonečném" čekání na konečno.

28. září 2009 v 18:44 | Přemek. |  Kostel sv.Ducha - Staré Město
Nejsem nábožensky založený a tak kostely navštěvuji pouze jako jakési artefakty své doby. Mám rád gotiku, nemusím baroko. Duchovní chrámy postavené v posledních dvaceti letech mají často zajímavou architekturu. Avšak na jeden ve výstavbě se dost těším. A jak to vypadá, platí i zde, že čím víc se člověk těší, tím déle to trvá...
Jedná se o kostel Svatého Ducha ve Starém Městě. Je situovaný do prostoru vedle památníku Velké Moravy. Po celé dostavbě by s ním měl vytvořit v jedné ose prostorový celek s tím, že mezi oběma budovami vznikne malé náměstíčko. Stejně jako památník uvnitř, bude i kostel svými vnějšími prvky symbolizovat Cyrila a Metoděje a památky Velké Moravy.
Věřím, že po dokončení se zvýší atraktivnost pro poznávání tohoto místa, které společně s Velehradem tvoří jedno z hlavních center bývalé Velké Moravy.
Škoda, že stavba se nekonečně táhne... Vždyť začala již v roce 2002 a v součastnosti stále nevypadá, že by už měla za svou polovinou.. Ale přesto alespoň posloužila letošním Michalským slavnostem.

Stavba kostela.
Loď kostela bude mít tvar rotundy..
Celá stavba je tak masivní, že spletla i jinak neomylné novináře plátku Jerevan. Do světa vyslali poplašnou zprávu, že se zde staví atomový reaktor... No co může vymyslet "atomový redaktor", že?

Stavba kostela.
Posléze usoudili, že se tu staví 2 vysokorozpočtové byty pro kontrolní úřad...Ale i tentokrát se "Jerevan" sekl.
Jedná se o věže budoucího chrámu.. Posloužily při Michalské slavnosti k vyhrávání muzikantů široko daleko do světa...

Stavba kostela.
Pohled na budoucí "reaktor" duše...

Stavba kostela.
Startovací rampa k Bohu..

Vizualizace.
A tady je vizualizace budoucího chrámu - rotunda bude prosklená.
Osobně si myslím, že to bude nejkrásnější církevní stavba, která vznikla v posledních 2 stoletích u nás. Ale to jen dle mého vkusu a představivosti. Teď už jen nezpanikařit z dlouhého času stavby a nic neošidit.

O Michalské slavnosti a..

27. září 2009 v 23:00 | Přemysl Čech |  Kostel sv.Ducha - Staré Město
Tak o tom a... až příště, i když jsem byl právě na to zvědavý. Ale připletli jsme se náhodou ve Starém Městě k Michalské slavnosti, tak proč se nepodívat i na ni.. Konečně slavnosti bývají zpestřením života.

Michalské slavnosti.

Chasa se pomalu schází i vozík s pohonou látkou už je dovezen...

Michalské slavnosti.

A tu jeden volá - Tož chlapi, kdo ještě neblul, poďte na kolotoč...

Michalské slavnosti.

Ale chlapi se raději věnovali doplňováním zásob z pojízdné cisterny..

Michalské slavnosti.

Šohaj v jedné ruce s "právem" v druhé ruce s pěknou děvčicou, vykročíl a za ním průvod rozmanitých krojů..

Michalské slavnosti.

Jo po vinku se to dobře mašíruje..

Michalské slavnosti.

A cifruje...

Michalské slavnosti.

Tož tohle sú kroje pro abstinenty, na těch by chlastačka byla hned vidět..

Michalské slavnosti.

A proto jede cisterna až za něma...

Michalské slavnosti.

Dvojmužská basa tvrdí krok...

Michalské slavnosti.

A děti ho zjemňují...

Michalské slavnosti.

Noviny Jerevan objevily v průvodu pana Topolánka, byť se maskoval do nevalašského kroje...
I ochranka musela jít v nenápadném oblečení..
Všiměte si jejich napjatých výrazů a rukou proklatě nízko u pasu...
Ovšem slečna Talmanová buď byla líp zamaskovaná a nebo tam s chacharem nebyla...

Michalské slavnosti.

A kroj, který se mi nejvíc líbil ze zadu. Nevím proč mi připal, jako Toskánský...

Na závěr ještě další zjištění rádia Jerevan. Původně se průvodu měli zúčastnit i p.Šustr a Dolejš. Málem se to povedlo, bohužel průvod se řadil blízko herny a pánové se tam až příliš zabrali do milionové hry. Pan Paroubek se nezúčastnil průvodu také, protože ho nemohli dostat z kolotoče a vúbec nepřijel pan Svoboda neb si jel do Brna zapsat, kdo z jeho oveček nedošel na letiště..
I tak se slavnosti vydařily.

O rozmarném létu - MADE IN BAŤA.

25. září 2009 v 17:52 | Přemek. |  Výlety.
Když se řekne jméno Baťa, každý si nejdříve vybaví boty, konečně, vždyť začínal jako švec... A protože byl chytrý švec, věděl, že pokud chce vytvářet jedny hodnoty, musí je podpořit hodnotami dalšími.. A tak začal budovat mimo továren a prodejen i města a dopravní cesty. Tou nejzajímavější cestou se stal vodní kanál. Za dob Baťova "impéria" sloužil hlavně k dopravě surovin, zvláště lignitu. Po znárodnění za "reálného socialismu" už jen reálně chátral. Teprve po listopadu nadšenci této vodní cesty s převážnou pomocí státu začali tento kanál opět splavňovat. Zatím ještě není od Otrokovic až po Hodonín celý hotový, ale úseky, kde mohou "lodičkáři" plout se každým rokem prodlužují. Dnes už se zde opravdu nevozí lignit, ale turisté, kteří na Baťově kanálu mohou prožívat romantiku rozmarného léta. Podél kanálu se staví cyklostezka a tak může být cesta k cíli lodí a zpátky domů na kole. Variant je nespočet. Vždyť podél kanálu se staví přístaviště ať už ve městech, kterými protéká, tak i na zajímavých místech. Zázemí turistům přináší stále více restaurací, kempů a díky cyklotrasám, i blízkých vinných sklípků. Baťův kanál se nestává jen místem výletů, ale dost lidí zde prožívá svou alternativní rozmarnou dovolenou. A je docela možné, že v budoucnosti se nechájí unášet létrm, kanálem, Moravou a Dunajem až do Černého moře. Ale to už by se případný návrat na kole domů se stal nerozmarnou dřinou..
Zanechme fantazie a koukněme na kousek cesty...


Jedno z desítek malých přístavišť na trase.... V pozadí uzavřená vrata zdymadla..


A ejhle, připlouvají dva ošlehaní kanáloplavci.. Kuzlátka otevřete...

"Kůzlátko zdymadlové" otevřelo a loď vplouvá do zdymadla a neb jedeme do kopce po vplutí se zavřou vrata a nastoupí vodní výtah...


Zdymadlo zvedlo loď jako pápěří, otevřela se druhá vrata, loď vyplouvá a námořníci se rozhodli v blízkém přístavišti pro zakotvení neb jim na čerstvém vzduchu vytrávilo...


Naštěstí je vedle kanálu restaurace, která si z ponechaného továrního komínu udělala jakýsí maják pro "námořníky" i suchozemce. Mohou zde nejen snít, ale i žít rozmarným létem MADE IN BAŤA.

O panu Paroubkovi.

23. září 2009 v 17:22 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Když jsem minulý týden napsal s nadsázkou takovou malou legrácku o Paroubkových mažoretkách a mažoretech, sesypala se na mě kritika. Ale každý, kdo nestojí jenom v koutě, musí s ní počítat.. I já s ní počítám a rozhodně se nestydím za to, co píši. U tak silné osobnosti, v jaké se pan Paroubek sám prezentuje, mě proto překvapila jeho hra na schovku... No vlastně ani nepřekvapila.

Z jeho dnešního rozhovoru v DNES.
Otázka redaktora -
Před časem vám poradci doporučovali více se usmívat. Jak to jde?

Odpověď p.Paroubka -
Myslím, že je to nevýznamné. Ani nevím, zda mi to doporučovali poradci. Nejlepší věci, které dělám, většinou promyslím sám. Samozřejmě musel jsem změnit strategii, protože hlavní soupeř vedl veškerý útok na mě. Proto teď hovoří navenek celé vedení ČSSD.
-------
-------
Co z toho plyne - poradci jsou k ničemu...a vedení ČSSD nejspíš se stalo jen obraným valem pro myšlenky zezadu útočícího šéfa...
-------

Redaktoři novin Jerevan se zeptali nejmenovaného buldozeristy, co na to říká.
Odpověděl, to je jako by před mým buldozerem musela jít parta dělníku s lopatama a dělat mu cestu...

O viděti slona.

21. září 2009 v 20:06 | Přemek. |  Výlety.
Ještě před listopadem 89 jsem navštívil s kroužkem mladých přírodovědců ZOO v Brně. Na závěr prohlídky s námi chvilku pobesedoval ředitel zahrady. Byl vcelku ochotný, ale jenom do chvíle, kdy se ho jedno nespokojené dítě zeptalo, proč nemají v ZOO vůbec žádného slona. Ředitel zčervenal a zbělal v jednom okamžiku a se slovy- všichni se ptají jen na slony, jako kdyby tu nebylo dost jiných zajímavých zvířat, ukončil besedu.
Když nedávno psali v tisku, že ZOO ve Zlíně - Lešné je nejnavštěvovanější zologickou zahradou na Moravě a třetí v Česku, napadlo mě - tam mají slony určitě. A tak jsem se to vydal prověřit... I když, abych řekl pravdu, daleko víc mě lákala tropická skleníková hala Yucatan.
U ZOO je dostatek parkovišť a poměrně "výživné" parkovné. U pokladny se vstupenkou obdržíte plánek zahrady. Expozice mají své logické uspořádání a není potřeba příliš kličkovat, aby nebylo něco vynecháno...
A teď už vás zvu na drobnou prohlídku.

A kde jinde začít, než od zámku, zvláště když tu začínají svůj manželský život páry ze širokého okolí. Zrovna vyšla další svadba, tak jim popřejme hodně štěstí...


Ovšem plameňáky s protějšího jezírka už svadby nudí a tak se k přání připojili jen ve svých snech..


Ptám se žiraf, těch chodících rozhleden a kde že jsou ti sloni?? Měly zrovna dietu, tak jim nebylo do řeči, musím je najít sám...

Tak tady by měli "chobotovat" a nikde nikdo.. Že by měli domácí siestu?


Kdepak siesta, bavíme se s ošetřovateli...


To je péče, jeden koupe, druhý krmí...


No ta "wapka" to je blaho...


Na závěr poděkování divákům a jdem na tu čistotu zase nalepit blato...

A já už běžím dál, směr skleník...


Jenže koho se zeptat kudy... Lev chrápe...


Dlouhokrká "slepice" taky..


Cesta dál vede po "houpacím" mostě... Cítíte se na něm velmi nejistě...asi tak jako v životě..


Tak ani tady se nezeptáme, chlapec se věnuje automatu s krmivem pro zvířátka...


A nezeptám se ani ostatních dětí, mají tu mimo zvířát tolik atrakcí, že prostě nemají čas...


Mohou se taky svézt na velbloudovi...


na ponících...


i vláčkem... A tak rychle dál...


Konečně Yukatáno, tak rychle do tropů..


V hale je náš malý moravský tropický prales.. Tak se tam běžte kouknout.

Myslím si, že ZOO v Lešné je právem tak navštěvovaná a dobře hodnocená. Mají zde jen minimum zvířat v klecích. Mezi některými chodíte přímo, některé odděluje vodní příkop.... A zároveň zde najdete i botanickou zahradu neboť park je plný vzácných stromů označených jménem.
A když odcházíte, můžete si zážitky i koupit sebou na DVD. Taky si můžete vybrat zvířátko a sponzorovat ho. Ne nadarmo je právě tato ZOO je nejlépe soběstačná.. Prostě kdo umí, ten umí.

Málem bych zapoměl, slíbil jsem ty Kotuly s prospěchářskými mláďaty.


O Paroubkových mažoretkách a mažoretech.

18. září 2009 v 21:42 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Vaše nebulvární noviny - Jerevan vám milí čtenáří přináší naprostou bombu své investikativní žurnalistiky. Konečně vám můžeme vysvětlit tu zdánlivou paroubkovskou slátaninu posledních měsíců. Naopak, jedná se o naprosto geniální úvahu jeho hutného mozku. Je ovšem fakt, že tomu napomohla šťastná náhoda, ale jak je známo, náhody přejí připraveným, tedy i sexyzávitům.
Stalo se to tak, že oranžový vůdce se náhodně zůčastnil setkání mažoretek. Nejdříve mu při pohledu na ně jeho kamený pohled ještě víc kameněl, ale když vyběhly na plac oranžové mažoretky roztekl se mu po tváři tučný úsměv. A v této blažené chvíli začal pracovat jeho mozek jako parní stroj. A tak ho ta geniální myšlenka napadla. Ale nejdříve, co jej tak inspirovalo...


Oranžové mažoretky s rukama do V.

Pan Paroubek okamžitě pochopil, jak po volbách ovládnout parlamen, když to do teď nešlo ani po dobrém, ani po zlém. Stačí jen pak ustanovit klub parlamentních mažoretů a mažoretek a do jeho čela postavit sebe jako dirigenta a paní Brožovou jako pokoukáníčko, za kterým by šli i nenadržení poslanci všech barevných stínů naší politiky.. S parlamentu by se stal takový veselý a jednotný prvomájový průvod pod taktovkou velkého vůdce. Jenže i ty geniální věci se někdy podělají. Nejdříve krásná Kateřina odmítla být vějičkou a pan vyvolený se rozhodl přemluvit bývalý sexyidol socialistů Petru Buzkovou. Svěřil se s tím manželce a ona jej ihned zarazila - I já jsem Petra..!!.a bylo vymalováno... Ovšem jeho světlé plány narušil profesionální zrádce pan Melčák. Hrozilo zrušení budoucího Jirkova mažoretkového parlamentu absolutně nemažoretkovými soudci a že by ještě přišel i o ten současný - přípravný. Udělalo se mu z té podlosti zle a po našem se rozhodl, že pro tuto chvíli dosáhne toho, proti čemu do teď tvrdě bojoval... Celý ten odpíchnutý dvojitý rydberg šel nakonec vysvětlit jeho blahorodí. Ten až zmodral závistí, že ho dosud tak jednoduchá věc nenapadla.. Ale momentálně oslabený pan Paroubek mu slíbil, že spojenými silami mažoretování z parlamentu rozšíří i na národ a ve vedení se budou spravedlivě střídat, by naplnily všechny demokratické principy. Teď už jen dořešit, kdo bude dělat to, druhé pokoukáníčko, protože i Petra se chtěla střídat. Nakonec se vyřešilo i tohle, když se hradní pán podíval do zrcadla..

O tom, jak velké hop udělala TOP.

16. září 2009 v 20:09 | Přemek. |  Politika.
Tak už je to tady, redaktoři nepopulárních novin Jerevan objevili zajímavé souvislost současných událostí. Jejich hlavním informátorem se stal Kalous ušatý.

Reportérovi prozradil, že vyslal svého nejpilnějšího žáka Kalouska, aby zkulturnil současnou kompostovou politickou scénu. A ten se činil a činí. Nejdříve se mu podařilo oslabit svatou korouhvičku, hmed na to znehodnotil hru zelených odebráním esa a pak se pustil do velkých, tím, že založíl (aby velké rozložil) novou stranu. Pravda, největší problémy mu dělalo s kým začít a s kým končit - Topolánek Oder Paroubek?? Poznamenan lidoveckou váhavostí z tohoto váhání alespoň vykřesal název strany TOP. Pak chytře dosadil na špici přetáhnutý spící a slušný element, aby se sám stal šedou eminencí strany. Vždyť ze stínu se líp pracuje na destrukci zabetonované politické scény.. A už tu máme první výsledky, Topolánek se vzdal mandátu poslance a Paroubek možnosti vládnutí s komunisty. Teď už mu zbývá jen uklidit p.Topolánka do nějaké evropské instituce a p.Paroubka přesvědčit, aby si po narození dítěte vzal mateřskou dovolenou. Zároveň je tu tajná dohoda ze Zemanem, že založí slušnější levicovou stranu (což p.Zeman již nepřímo potvrdil) a nic jim nebrání vymazat z poltické mapy našeho státu ODS i ČSSD. Pak už zbývá jen podepsat dlouhodobou úmluvu o dělbě moci a výstavbě nápravného zařízení pro bývalé tunelitiky..
A zem bude zase oplývat mlékem a strdím.
Těším se, jak se na to půjdu podívat s Řípu.

O Slušovicích.

15. září 2009 v 19:09 | Přemek. |  Ostatní.
Kdysi jediná vesnice kam vedla dálnice, dnes město s jizvou na těle i na duši... Ještě před listopadem se tam pořádaly zájezdy a nájezdy za nákupy a zábavou a dnes? Smutné a tiché jsou ty kraje...řečeno básnicky. Ale řečeno po našem, je to tam "vybydlené"..
Myslím si, že takový osud si Slušovice, ani tehdejší hnací motor toho všeho - p.Čuba, nezasloužili. Žádná devastace ve jménu politických změn není pozitivním jevem. Když už se něco vybuduje mělo by to sloužit a ne chátrat. Jenže závist v tomto státě si musí neustále vybírat svou daň... Pan Čuba měl smůlu v tom, že po lidech už dávno chtěl, aby nejen dobře pracovali, ale i přemýšleli. Zaměstnával chytré lidi, kteří byli vyhozeni z politických důvodů.. Znepřátelil si lidi nalevo i napravo. Ti první nemohli vydýchat, že polokapitalistická forma podnikání se rozvíjí rychleji a efektivněji, než plánovaná státní a těm zprava vadilo, že za socialismu tato forma vlastnictví až příliš ekonomicky zesílila.. A všechno pak dorazili tuneláři s baterkami, když tehdejší elita "zhasla světla". Podívejte, jak mizerně to tam teď vypadá...


To bývaly tribuny pro dostihové fanoušky...


Kdysi nákupní centrum okusuje čas...


Nedávno vyhořená diskotéka v hlavní dostihové budově...

Ale přece jen se začíná blýskat na lepší časy... Zatím alespoň dostihovému areálu. A tak se tu občas pořádají závody.. Kde tam jsou časy kdy tu bylo nabito... Ale snad i první vlaštoka jaro udělá..


Zahájení kočárem dodává závodu nóblesnosti..


Kdež jsou časy plných tribun..


I komedianti, narozdíl od dřívějška, jsou jen tak na úrovni hodů v malé vesničce...


Sem tam se objevila i honorace...


Nejkrásnější byl závod mladožokejů na ponících... I ten měl své vítěze...


A poražené...
Ale tato dívenka se přesto stala pro mě vítězem všech dostihů. A zároveň nadějí pro Slušovice...
I když dojela poslední, sklidila největší aplaus. Na svůj věk rajtovala naprosto skvěle a pak ta mediální zručnost...
Rozhovor s ní v dostihovém rozhlase.
Jak se jmenuješ?
-Natálka.
Kolik ti je roků?
-Mám už čtyři roky...
A jak dlouho jezdíš..
-Asi tak padesát roků....

O zrní, mravencích a novinách Jerevan.

13. září 2009 v 22:27 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Tak nevím zda jsem tak slaboduchý, ale vůbech nechápu, o co těm dvoum silákům největších stran vůbec jde...
Je docela úsměvné, že když dáme barvy, (oranžová a modrá) jejich stran pospolu, tak nejvíc to připomíná západ slunce a jejich politika nás zřejmě opravdu vede někam do předvečera...do noci.. Jenže každý člověk by už rád očekával spíš ráno a probuzení se z té nostalgie špatných zpráv.. Jít do práce, začít něco dělat.. A ti dva naši pantátové s vajíčkovým profilem se jedním dechem drží pod krkem a druhým se lopotně společně snaží obelstít nejvyšší soud, protože už jsou nadržení na volební klání.
Ale proboha proč??? Jde jen o prachy?? Či o co? Vždyť volby s velkou pravděpodobností dopadnou podobně jako ty minulé, tak co se tím vlasně změní? Jen přibudou další nechutné tahanice o finančně a morálně váhající poslance..
Nebylo by daleko lepší nechat pracovat nestranickou vládu do řádného temínu, podpořit jejich úsporný balíček a zatím se v klidu věnovat novelizaci volebního systému a případně i kvalifikované změně ústavy, tak aby nedocházelo k neustálým patům. Některým stranám by taky jistě prospělo obměnit siláky ve vedení.. Alespoň mě to připadá za současné situace logické, tak nevím, kde dělám chybu.
Požádal jsem proto redakci svých novin "Jerevan" o zjištění, jak se vlastně věci mají. A tady je výsledek jejich trpělivé práce.

Jejich prvním výsledkem byl neskutečný objev, zjistili jak se říká v poslanecké sněmovně poslancům, kteří za lepším jdou za lepším.. Takže v hantyrce se jim říká - Kotul. Zajímavé je, že jako všechny ostatní informace našli redaktoři nečekaně v zoo... No nečekaně..


Další objevy následovaly. Nejdříve pochopili, jak se k naší zemi a situaci staví komunisté..


Sami vidíte, jen velmi pomalu lezou ze svého rudého koutku do reality... Takové chytré horákyně, trochu bolševické, trochu menševické.. Jára Cimrman by řekl, uvězněni ve vlasním krunýři..

To zelení, svatí a sovy se obléklí do pestrého peří...

Koukají jak miska je skoro prázdná a hrůza, může být ještě prázdnější... Jen se podívejte na ty dva nabubřelé...tak si šli po krku a teď..?!

Jako by měli společné zájmy. Jen si všiměte - ty mimikry... Modrá křídla, ale prozrazení skýtá oranžová hruď... Dva největší ptáci naší politiky se domlouvají, jak vymazat ty užírky z jejich sousta..
Ten oranžový říká tomu modrému - nejdříve je třeba poslat ty hnusně pracovité mravence...

z výsluní tam, kam patří...

zpátky do stínu... Takže nasadíme zbraně velkého kalibru..

A to mravenečníky, ty je buď zlikvidují a nebo zaženou pryč - nebo ještě by národ mohl zjistit, že bez nás a s nimi, to jde líp. A řekne nám..

jděte k šípku.

O neporcování medvěda - noviny "Jerevan"

13. září 2009 v 12:16 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Jak se zdá, nedojde letos k lítosti poslanců na porcování medvěda. Není totiž z čeho porcovat, jedině, že by se na to poslanci složili. Navrhujeme pana Melčáka jako pokladníka, protože se zasloužil o to, že několika poslancům nevyschne peněženka..
Ale je tu ještě jedna možnost, proč se neporcuje. Mým novinám - "Jerevan" se podařilo zjistit, že medvět prostě poslancům utekl, protože už je dál nemohl poslouchat.
Naše redakce se vydala po jeho stopách a máme pro vás dobrou zprávu, medvěd žije a poměrně daleko od poslaneckého bufetu...
Rozhodně nebudeme prozrazovat místo nálezu, neboť mezi poslanci je hodně myslivců a dožadovačů jeho porcování... Udělali jsme pro vás s "poslaneckým méďou" alespoň krátký rozhovor.


Tak jsme ho načapali na hrušce...



A takhle se k nám postavil v domění, že jsme novináři ve službách politiků. Když však pochopil z našeho ubohého vybavení dokumentační technikou naši malou bulvární i vulgární nebezpečnost, začal naslouchat.



Když se dověděl o současném dění ve státě neb teď žije ke své spokojenosti v održení od té hořkosrandovní reality, rozchechtal se tak, až hruška pod ním praštěla..
Po upozornění, že jej poslanci hledají a to nejvíc ve svém bufetu,rozhodl se jim poslat vzkaz.



POLIBTE MI TO, CO VÁM PRÁVĚ UKAZUJI..
Dál už naše redakce zaznamenala jen silné, nejspíše s poslanecké sněmovny odposluchané, vulgarity a tak jsme nadějný rozhovor museli kvapně ukončit.
Vaše noviny "Jerevan".

O dolaďování v chrámech nákupu.

10. září 2009 v 18:23 | Přemek. |  Kdo jsme...
Docela nedávno mé nahluchlé uší zaslechly důrazný rozhovor manželů před vstupem do "chrámu nákupu" ve Zlíně.
Předem otrávený manžel s marným pokusem o naléhavý hlas brnkal na nervy své ženy slovy - doufám, že tu nebudeme tak dlouho, jako posledně... Jako by nalil vodu na saunová kamna. Manželka zasyčela - budeme tu tak dlouho, jak bude potřeba...(asi dokud bude pára...nebo peníze)
Bůh ví jak to dopadlo, ale jedno je jisté, tyhle vycházkové pastviny pro oči a legální vysavače peněz už nabouraly dost vztahů..
V podstatě můžeme rozdělit partnery jezdících na výlety do shoppingů do tří kategorii.
Oba to to nakupování baví a ve stejných obchodech. Oba to baví, ale ne ve stejných obchodech. Jednoho s těch dvou to vůbec nebaví, což je většinou muž. Zastavme se u té asi nejčetnější kategorie. Aby jsme pochopili v čem je čertovo kopýtko, musíme si ujasnit dvojpohlavní nákupní technologii.
Muž, když něco potřebuje jde přímou cestou k cíli. Ať už dobře nebo špatně, nakoupí většinou v prvním obchodě, kde se to, co potřebuje nabízí. Tím je připraven k odchodu domů, kde si může dát pivečko a pustit třeba televizi.
Nakupování žen vykazuje ovšem z hlediska mužů velmi podivné souvislosti. Může za to dolaďování.
Pánové pochopte, vaše manželka si zatoužila koupit třeba novou sukni neb už "nemá co na sebe".
Může se stát,(většinou se to nestává) že ji také zakoupí prakticky v prvním vhodném obchodě. Jenže pak na rozdíl od mužů dojde na to "dolaďování". Musí vám přece pánové být jasné, že když koupí sukni, musí koupit i halenku, by spolu ty dva kusy harmonizovaly... A pak to ladění jde dál. Boty, kabelka, kabátek, bižuterie, punčocháče, svetřík... Zlatou tečkou se může stát úprava vlasů ke kostýmku a nebo pohled na zdeptaného manžela.. A my se umíme tvářit kyseleji, než kvašáky... Zvlaště máme-li typ partnerky, která má potřebu s námi všechno konzultovat, aby stejně nakonec zkonstatovala, že na náš vkus se nedá spolehnout. Ty chytřejší ženy dají svému "šoférovi" volno, protoze ví, že u kávy a novin vydrží daleko déle v neremcavé náladě... A taky mu svěří drobný nákup, který nemůže pokazit. Dobře ví, že muž, který si "hraje" nezlobí......

O "fronťáctví".

8. září 2009 v 18:13 | Přemek. |  Osobní.
Jsou věci, které vás poznamenají na celý život. Nosíte to břímě stále, i když pro to už dávno není žádný logický důvod. Ale co je, krom základních životních potřeb, vlastně na životu logického?
Myslím, že mnoho dříve narozených čtenářů si vzpomene na svou fronťáckou minulost už s úsměvem, mně však stále, kdykoliv vidím někde, na něco frontu, naskakuje husí kůže...
To bylo tak, jako v mnoha jiných rodinách byli rodiče zaměstnaní, pracovalo se tenkrát i v sobotu a tak děti musely vypomáhat minimálně ve "frontování". Děcko se postavilo do řady, odhadlo se kdy asi příjde na řadu a většinou mamka jej těsně před pultem vystřídala a nakoupila. Čím více měla dětí - fronťáků, tím více toho stihla nakoupit. Já v deseti létech z obyčejného "čekače" povýšil na čekače nakupovače.
Cítil jsem to jako obrovskou zodpovědnost za celou naši rodinu. No a pak se mi ta neblahá událost stala. Šlo o nákup masa. Jako profík jsem omrkl frotu a zakotvil v ní s mým oblíbeným "Hrdiným kapitánem Korkoránem". V půlce knihy přivezli maso. Zkoumavým okem jsem lustroval řeznické lódny a odhadoval, zda se na mě dostane. Naděje a beznaděj se zdály tak 50 na 50. Knížka pokračovala v krácení dlouhé chvíle a nohy se mechanicky posunovaly ke "kořisti". Vydýchaný a "masovatý" vzduch mě donutily odložit knihu a být ve střehu. Za pultem byly lódny čím dál "hladovější" a na hácích už visel jenom ten "únorový vzduch"... Začala se mě zmocňovat beznaďěj.. Na "bramborové" pozici před cílem prodavačka ohlásila konec představení... Fronta nevěřícně stála dál. Jen paní přede mnou se vzteky rozpálila a vehementně šla žádat vedoucího řeznického souboru o přídavek.. V momentě jak zmizela, přišla nějaká soucitná prodavačka, která zřejmě trochu zredukovala podpultové zásoby a donela tři kusy uzeného masa.. Objalo mě přímo kapitalistické štěstí.. Nedojdu s prázdnou, byť uzené nebylo zrovna podle mých představ. Zřejmě jsem se ale, tím nechutně malým nadšením pro přidělený žvanec masa, provinil proti stranickému bohu obchodu... Vrátila se ta panička, co stála předemnou a vytrhla mi maso z ruk, s tím, že je na řadě...
Brečel jsem vzteky celou cestu domů, pokořený a s pocitem neschopnosti zajistit maso. Jistě by mě za to ani Korkorán nepochválil a já ze studu před ním už tu knihu nikdy nečetl. Od té doby taky zcela nepokrytě nesnáším fronty. Jak někde vidím čekat víc lidí na něco, co potřebuji, i kdyby to bylo zadarmo, jdu dál. My někteří bývalí fronťáci už holt asi jiní nebudem...

O galerii rostlin.

6. září 2009 v 19:15 | Přemek. |  Makra.
Dnes vás zvu do galerie rostlin, jak nám ji pořádá sama příroda. Jde o začátek až konec, konec, co znamená opět začátel.. Nebudu rušit, jen se dívejte.


Tak pomalu přeji dobrou noc přírodo, už se zase těším na ráno...

O ještěrkách.

4. září 2009 v 20:46 | Přemek. |  O planetě a přírodě.
Podívejte se jak je maličká a přesto nás v představě z hluboké minulosti spojuje s něčím obludným. Vždyť i Brontosaurus byl "ještěrkou" ovšem v rámci doby, která měla jiná měřítka. Dnes drobné plavuně i přesličky nám zakládaly na uhlí.. Byl to věk ukrývání pokladů pro daleko příští doby. A my ty poklady kutáme a využíváme už po tisíciletí. Jen kutáme a využíváme. Ale co my děláme a ukládáme pro příští časy? Příliš jsme si zvykli na život na dluh a jediné co ukládáme pro příští generace je odpad, více či méně jedovatý a radioaktivní. Možná se jednou ty skládky stanou nouzovou variantou přežití, možná v logistických skladech se začnou pěstovat žapiony a v rozlehlých obchodních centrech chovat drůbež... A možná nás pohltí nový pravěk. Zase narostou plavuně a přesličky, z ještěrek se stanou ještěři a sloni zchlupatí v mamuty, aby se zas obnovilo uhlí, ropa a hnojiva pro ty příští. Snad budou umět lépe s touto planetou žít. A nebo to dokážeme už my??

O mluvčím "kudlibabek".

2. září 2009 v 18:29 | Přemek. |  Politika.
Čekal jsem to daleko dřív, ale uznávám, že to načasování vyšlo skvěle. Docela ty poslance chápu, přijít o tolik peněz jen kvůli tomu, že se Jirka s Mirkem nemohou dohodnout o dělení peněz a moci na 4 roky, vždyť to je k vzteku. A tak jistě z některých vzniklo bratrstvo neveřejných sympatizantů, tedy z těch poslanců, jež strany už nevyslaly do předčasných voleb a nebo je uklidily na nevolitelná místa...
Jejich "vymodleným" vůdcem se stal p.Melčák, který tak určitě chce upozornit společnost jak moc jsou nízké důchody... Nebo se stal teď pro změnu fanouškem úřednické vlády.. A nebo chce jenom prudit.. V každém případě ze semknutých anonymních "kudlibabek" ukázal zadek všem svým bývalým chlebodárcům a vyslal žihadlo přímo do čeného naší anabolicky svalnaté politické scény...