Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Květen 2009

O zrní.

28. května 2009 v 10:43 | Přemek. |  Politika.
O současné polemice příznivců a odpůrcům p.Paroubka - o tom co bylo dřív, zda slepice nebo vejce, už bylo napsáno dost, zaujal mě, však zcela jiný aspekt této bitvy. To ticho z jiných politických stran.... Kde jsou republikáni se svým "pověstným smyslem pro pořádek", co že Zeleným vůbec nevadí, jak se mrhá s přírodními zdroji, proč lidovcům nejde pod nos, že někdo po někom háže, když v Bibli je psáno - kdo po tobě hodí kamenem, ty po něm hoď chlebem a že by p.Paroubek po někom kamenem hodil jsem neslyšel. A komunisté, ti kamarádovi do deště ani deštník nepůjčili... Jooo, malé strany si říkají, že když se dva kohouti perou, na slepice zústane víc zrní. A o tom to je. Nikomu nejde o ídee, všem jde jen a jen o zrní. A zase, jako už tolikrát v minulosti jsou k tomu využíváni studenti.

O nadšení a "nadšení"

25. května 2009 v 11:24 | Přemek. |  Výlety.

O víkendu jsem navštívil dvě památky. Tou první byla v sobotu zřícenina hradu Cimburk, který se doslova ukrývá v lesích poměrně blízko Buchlovského hradu. Cestu k němu najdete, pokud v Koryčanech odbočíte na Vřesovice a zaparkujete "U křížku". Pak už jen něco přes km lesem. Ale proč o tomto hradu píši. Ještě před několika léty to byla zcela beznadějná zřícenina. Parta nadšenců založila občanské sdružení a pustila se do jeho sanace i oprav. Začali na hradě pořádat na různé kulturní akce, aby vydělali peníze na další opravy. Letos tam mimo jiné vystoupí Jaroslav Hutka, Pepa Nos a sezona vyvrcholý v srpnu tradičním setkání umělců na Cimburku.. Prostě je tu z každého kamene vidět to nadšení a zapálení pro věc. Místo relaxace u moře, "relaxace" prací.
Vždyť tu tráví prakticky všechen svůj volný čas od jara do podzimu. A v rámci možností je postaráno i o turisty a to nejen občerstvením. Jen jediné bych jim asi vytkl. Hrad je opravdu dost obtížné najít. Chtělo by to něco udělat pro lepší orientaci turistů.

To druhá památka, na kterou jsem se zajel podívat, se hledá poměrně snadno. Jedná se větrný mlýn v Kuželově. O ten se postaral a stará stát. Přijeli jsme k němu 10 minut před uzavřením a s námi tak dalších 15 dalších lidí. Průvodci zrovna zamykali, vydali se na cestu do vesnice a ani se po nás neohlédli. Nic jim nevyčítám, ale přesto je na tom vidět ten různý přístup k nadšení...
Tak už mohu sloužit jen snímkem přes plot. Škoda.

O ekologii praktické a politické

21. května 2009 v 19:10 | Přemek. |  Ekologie.
Při posledních volbách jsem dal hlas "Zeleným" s pocitem, že volím "svěží vítr" a zatím se z toho vyklubaly jen "větry"... Prostě tato strana mě zklamala.
O to mileji mě překvapili lidé, kteří namají ty ambice podílet se na moci, ani se krmit adrenalínem protestů téměř proti všemu, co není z jejich hlavy... a často i bez hlubších znalostí věci. Jsou to lidé, kteří o ekologii nekecají a něco pro ni praktického dělají. Takoví, žijí například i v Hostětíně, v malé vesnici v malené krajině Bílých Karpat u hranic se Slovenskem. Ještě před 15 léty by jste o vesnici řekli - "že tu dávají lišky dobrou noc", ale dnes je to zajímavé sídlo, které se vyplatí navštívit všem, co nosí v srdci krásu krajiny i praktickou ekologii..
V roce 1995 vzniklo v Hostětíně jedno z center občanského sdružení "Tradice Bílých Karpat". Tim se odstartovaly v obci na naše poměry nevídané pozitivní věci. Začalo se s obnovou tradičního extenzivního ovocnářství s využitím ekologického pěstování starých krajových (a dodal bych i tolerantních) odrůd. Obnovena byla původní dřevěná sušírna ovoce. Postupně v obci vybudovali moštárnu pro výrobu nefiltrovaných ovocných šťáv v biokvalitě, dále kořenovou čističku odpadních vod, vytápění, napojených domků a veřejných budov, centrální výtopnou na biomasu ( něco pro Kateřinu), rozběhlo se zateplování i budování slunečních kolektorů. Blízko moštárny vyrostlo vzdělávací středisko se zázemím, postavené, jako první energeticky pasívní veřejná budova v republice. V obci vyměnili veřejné osvětlení, čímž snížili původní spotřebu na polovinu a které navíc ponechává hvězdy v jejich původní kráse...
Podívat do Hostětína se prostě vyplatí. A možná,by se tam občas měli podívat i
zelení...stálo by zato udělat z "větrů" opět"svěží" vítr.

O usmívání.

18. května 2009 v 17:45 | Přemek. |  Osobní.
Když se díváte na naše čelné představitele, málo kdy u nich uvidíte i jen náznak úsměvu. Asi chtějí budit dojem starostlivých, ba přímo ustaraných lidí. Někteří mají povětšinou tvář přímo pohřební a snad ani nemusím jmenovat... Že by to s naší zemí bylo tak vážné??
Ale nic proti politikům. Spíše si myslím, že v naší zemi se jaksi nenosí, "zbytečně se usmívat".. Už jenom ty lidové průpovídky, třeba - Směje se jak měsíček na hnoji atd. Když někoho jen tak obdaříte úsměvem, má dotyčný buď pocit, že je na něm něco v nepořádku a nebo si pomyslí, že se křeníte, jako idiot. V usmívání prostě vidíme něco podezřelého. Kdysi dávno, ještě v družstvu, jsem v rámci pracovních poviností spolupracoval s jednou kolegyní. Po pár týdnech se po družstvu i mimo něj rozneslo, že jsme si spolu "začali románek". Samosebou to vůbec nebyla pravda, ale to, jak tento klep vznikl, mě přímo zaskočilo. "Prý se na sebe usmíváme"... Sice to bylo směšné, ale je fakt, že jsem se od té doby raději snažil "zařadit". Jenže, když ono to často nejde a pak, proč to vlastně dělat? Není lepší riskovat "měsíčka na hnoji" či "úsměv idiota"?
Nakonec přece jen potkáme spoustu lidí, pro které je také radostí - "usmívat se jen tak".

P.S. Ta fotografie je z dob, kdy jsem vytvářel z dyní "skulptury" a měl jsem radost, když se lidi u nich fotili a mohli se na ně "zcela bez obav smát"... A já je taky vůbec nepodezříval, že spolu něco mají.

O mravencích bez politické příslušnosti.

14. května 2009 v 12:45 | Přemek. |  Politika.
Při pohledu do mraveniště uvidíte jen dělnou snahu o nějaký pozitivní výsledek. Asi je to tím, že mraveniště a jeho "obyvatele" nerozdělují žádné politické ambice. Pohled do našeho parlamentu a na jeho výsledky je smutný, byť se v něm v zájmu zeměšnění protivníka humorem nešetří. Ale jedná se o humor černý a bohužel i pro občany této země. A pak se stane malá epizodka s ustanovením vlády, kde by snad mohla vládnout právě ta mravenčí píle a hlavně spolupráce. Je škoda, že bude mít tak málo času na řešení problémů. Oni politici takovéhle mravence nemají v podstatě rádi, byť je na chvíli potřebují.. Co kdyby se ukázalo, že to umí lépe jako oni. Takže jim začínají podrážet nohy pro jistotu hned od začátku. Kdepak, mravenci nejsou u nás vůbec oblíbení...

O třešních.

11. května 2009 v 22:31 | Přemek. |  Politika.
Tak nám na střední Moravě už dozrávají třešně. Nepamatuji, že by někdy uzrály ještě před ledovými muži. Možná je to globálním oteplením a možná tím, že právě tyhle rostou na farní zahradě. Vyfotil jsem je pro všechny, kdo mají májové třešně rádi. Ty pozdější sice vypadají a chutnají líp, ale zase jsou "s masem". A hlavně nejsou první.
Jen při volbách raději na chuť třešní zapomeňme, aby nám časem nezhořkla v duši.

O pramenech a ramenech

10. května 2009 v 20:49 | Přemek. |  Politika.
Tento víkend se slavnostně otevíraly v Luhačovicích prameny léčivé minerální vody. Až na ty davy turistů tam přesto vládla krásná slunečná lázeňská atmosféra, podtržená dobovými prvorepublikovými kostýmy a přehlídkou historických automobilů. Nezapadal do toho pouze jeden pán s přetékajícím pivním břichem, od pasu nahoru oblečen pouze do zlatého řetízku.. U pramenů předbíhal čekající a "léčil žáhu"... Však zdejší prameny jsou pověstné tím, jak blahodárně působí v krku... Tedy hlavně nejznámější pramen - Vincentka. Ne nadarmo ji pijí chrapotem indisponovaní zpěváci, herci i politici.. Zatím co umělci tuto minerálku užívají, protože hlas je jejich pracovním nástrojem, politici potřebují hlas jen na přesvědčení voličů o pohádkovém programu..a tím i hlasech pro ně. Ale Vincentku nemusí pít dlouho. Po volbách jim narostou rychle ramena a opět se vrátí k pití Šaratice, aby voliči věděli, že už zase na ně...

O osudu s Českou spořitelnou

6. května 2009 v 19:51 | Přemek. |  Objevy novin Jerevan.
Když jsem včera otevřel email - Bonus program České spořitelny, nevěřil jsem svým očím. Tato v minulosti konzervativní banka se rozhodla netušeně "zmodernizovat" své služby. V rámci svého Bonus programu začala nabízet i slevu na věštecké sluby, výklad bucnosti a výpis minulých životů. No nevyužijte to za tu 25% slevu. Možná se dovíte do jakého programu spořitelny uložit peníze a nebo, že jste byl klientem této banky už v minulém životě.. No, aspoň víme jaké blbosti se platí z našich polatků. Pevně věřím, že příští bonus program bude obohacen i o něco "lechtivého"..

O kapacitě planety.

3. května 2009 v 21:20 | Přemek. |  O planetě a přírodě.
Na tomto světě jsou myslím jen dvě "tělesa" u kterých není možné změřit jejich kapacitu. Tím prvním je mozek a tím druhým naše zeměkoule..
Ať si vezmete cokoliv jiného, kapacita či objem se dá změřit (kondenzátor, koule atd.). Tyhle fyzikální věci mají vždy i kapacitu či objem maximální, tedy konečnou.
Ale kde je konečná kapacita myšlenek pro mozek a kde života pro naši planetu? A protože kapacita lidského mozku je možná stejně nekonečná jako vesmír, zkusme přemýšlet o té, jistě někde konečné, kapacitě zeměkoule. Přemýšlet o tom, pro kolik lidí je vlastně "stvořená".
Tento problém svádí k zjednodušování, to je k počítání kolik lidí může zemědělství a rybolov uživit. Ale to nelze vůbec spočítat. Neumožňuje to právě pyramida přírody, o které jsem už ve svém blogu psal. Přesto tu nějaká optimální a maximální kapacita musí být.
Předložím vám svou spekulaci, tak to i tak berte, ale zkuste se přesto nad ní zamyslet. Možná, že kapacitu nemusíme vůbec zkoušet počítat, třeba ji máme už dávno na očích, jen jsme ji nepřečetli. Podle Bible stvořil Bůh zeměkouli a život za 6 dnů a sedmý den odpočíval. Co když je právě v tom zakodováno pro kolik lidí naši planetu stvořil.. Vždyť by to mělo i svou logiku. Bez určení kapacity by byla tato moudrá kniha jaksi neúplná. Možná, že i tvořil a pak odpočíval každý den pro jednu miliardu. To by znamenalo, že maximální kapacita je 7 miliard a optimální pod 6 miliard. To je těch 6 dnů práce a 1 den odpočinku. Právě ten jeden den, ten sedmý, může symbolizovat - odpočívejte od množení, protože 8 den už nebude....