Lepší je jít za sluncem, než za svým stínem.

Přátelé buďte vítáni!

Březen 2009

O pyramidě přírody.

28. března 2009 v 0:10 | Přemek. |  O planetě a přírodě.
Diskuze k minulému příspěvku mě vrátila ještě jednou k tomuto tématu. Mám pocit jako by si někteří oponenti mysleli, že jsem snad proti jakémokoliv využití genetiky ve prospěch života. Naopak. Já nemám vůbec nic proti využití genetiky v humánní medicině, opatrnější bych byl v té veterinární, ale zásadně nemohu souhlasit s genetickými manipulacemi u rostlin.
Je to právě o té pyramidě v přírodě. Pokud pominu pro zjednodušení nižší formy života, pak tu máme na zemi tři hlavní skupiny - rostliny, živočichy a lidi. Rostliny tvoří základ té pyramidy, pak jsou živočichové a teprve na špičce jsme my lidé. Myslíme si hodně o své důležitosti, ale z hlediska té pyramidy jsme pro přírodu zcela bezvýznamní. Pokud by jsme vyhynuli, tak příroda bude v pohodě. (Kdybych chtěl být ironický za ni, řekl bych, že to i ocení.) Pokud by vyhynuli živočichové přineslo by přírodě už jisté problémy, ale přežije, tedy rostliny a snad i my lidé. Pokud by však z nějakého důvodu vyhynuly rostliny nepřežije to až na ty nejnižší formy nikdo.
Rostliny jsou prostě základem našeho bytí na této planetě. Genetická manipulace je neohrožuje sice jako takové, ale ohrožuje tu část rostlin, kterou využíváme pro výživu. A těch je v přírodě v poměru k ostatním úplné minimum. Nejhorší v rostliné říši je, že vše co v ní v této oblasti ponikneme je nevratný jev. My se nemůžeme rozhodnout zakázat časem něco, co je mimo naši kontrolu. Genetická informace se rostliné říši bohužel šíří na rozdíl od té živočišné absolutně bez hranic.. My můžeme mít cokoliv pod kontrolou v laboratoři, ale nikdy ne v přírodě. Tam pracuje vítr, hmyz, ptáci atd. Příroda pracuje s miliardami semen a žádná izolace ji časem neodolá.. Snahou přírody je vždy za každou cenu udržet v sobě rovnováhu. Existuje na tomto principu už tisíce let. Pokud ji něco začne rovnováhu narušovat, zbaví se toho. Tak nevím proč jí dávat proti sobě další zbraň. Jsem ve věku, kdyby mi to mohlo být už jedno, ale asi si vzpomenete na jednu krásnou písničku - A CO DĚTI...?

O genetické manipulaci.

24. března 2009 v 11:04 | Přemek. |  O planetě a přírodě.
Na začátku svého dalšího příspěvku bych rád nejdříve poděkoval za milé ohlasy k mé první úvaze o toleranci. Potěšilo mě, že byla pochopena tak, jak jsem ji myslel. Tolerance je samozřejmě o sounáležitosti a nemůže to být izolovaný jev.
Příroda po celou dobu své existence vytvářela a vytváří tolerantní rostliny k danému prostředí. Člověk ji v minulosti začal "fušovat do řemesla" a k té toleranci přidal i lepší výnos. Donedávna k tomu využíval jen všech možností, které mu nabídla sama příroda - výběr, křížení a mutace.
Ale jsou tu lidé, kterým možná víc záleží na momentálním zisku, než na zachování rovnováhy v přírodě, jejíž součástí je právě ta tolerance. Na jejich zakázku začali vědci uměle vkládat do genomu rostliny geny, které zlepšují nejrůznější její vlastnosti. Většinou je to proto, aby rostlina třeba odolávala širokospektrálnímu herbicidu a mohlo se tak snížit a tím i zlevnit ošetřování proti plevelům. Ke genové manipulaci vedou samosebou i jiné důvody - může to být například zvýšení podílu požadované látky v celkovém obsahu rostliny (např.tuk, bilkovina, vitaminy atd.) Lidé mají spíše obavy z toho, že jim mohou produkty z těchto rostlin uškodit. Ale právě v tomto bych tak velké riziko zas neviděl. Daleko více mě děsí dopad na přírodu a tím i na člověka. A ten dopad může být za určitých okolností i fatální. Jsem přesvědčený, že jsou tu minimálně dva aspekty, které mohou přivést lidstvo až k hladomoru.
Prvním nebezpečím je samovolné křížení těchto nepřirozených mutantů s těmi tolerantními rostlinami ať už pěstovanými či volně rostoucími v přírodě. Může se třeba stát, že i plevely získají stejnou odolnost vůči herbicidu, zaniknout genetické banky přírody atd.
Druhým nebezpečím jsou ony samotné, tak trochu umělé rostliny. Vždyť po tisíce generací se u rostlin vyvíjela jejich adaptace vůči prostředí a najednou se tu objeví rostliny, které tím neprošly. Neprošly různými výkyvy či anomáliemi v prošlých staletích. Nenaučily se tak říkajíce uskromnit, reagovat a přežít vnější útrapu. Nejsem přítelem katastrofických scénářů, ale představte si, že ty výkoné, ale časem neprověřené rostliny vytlačí ty méně výkoné současné a příjde nějaký silně nepříznivý rok. Nastane situace, na kterou se ty tolerantní rostliny neustále připravovaly, kdežto ty zmanipulované ji nikdy nepoznaly a nebudou umět se s ní vypořádat. Co pak? Začneme jíst plevel, který nám tu zůstane?
Příroda si možná s námi trochu hraje, ale my lidé si s ní hodně zahráváme.

O toleranci.

20. března 2009 v 16:25 | Přemek. |  Osobní.
Vždycky jsem myslel, že celá příroda je založená na toleranci a smyslu pro udržení jisté rovnováhy. V přírodě nelze žít na úkor něceho, ale v souladu. Ale my lidé jsme také součástí přírody, nepřispíváme však k udržení rovnováhy téměř ničím. Také naše tolerance se jaksi začala vytrácet z našeho rejstříku lidství... Já vím, můžete namítnout, že tolerance tu je málo už od dob vzniku peněz, náboženství, politiky a později i třeba sportu. I všechny války byly a jsou projevem netolerance. Alespoň při svém vzniku. Ano, zášť, závist a chamtivost tu byla vždycky, ale většinou se projevovala jen u těch, co měli moc.
Jenže v současné době jako by začala bujet přímo na ulici. Z úzké skupiny lidí jako by se dostávala do nás. Ta netolerance začíná svým způsobem bujet všude. V politice, ve sportu, v kultuře, v práci, prostě kdekoliv, včetně internetu. Měli by jsme si asi víc uvědomit, že kdykoliv jsme netolerantní k druhému, jsme hlavně netolerantní sami vůči sobě.